V průběhu historie byl Kostel Povýšení svatého Kříže (Adršpach) tématem velkého významu a zájmu pro různé společnosti a kultury po celém světě. Od starověku až po současnost hrál Kostel Povýšení svatého Kříže (Adršpach) zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval jejich rozhodnutí, přesvědčení a chování. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Kostel Povýšení svatého Kříže (Adršpach) a analyzovat jeho dopad na různé aspekty společnosti a každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu má nabídnout širokou a podrobnou vizi Kostel Povýšení svatého Kříže (Adršpach), která se zabývá jejími historickými, sociokulturními a současnými důsledky. Podobně se budeme zabývat novými pohledy a trendy souvisejícími s Kostel Povýšení svatého Kříže (Adršpach), abychom čtenáři poskytli hlubší a aktuálnější pochopení tohoto tématu, které je tak důležité v globálním panoramatu.
Kostel Povýšení svatého Kříže | |
---|---|
![]() Kostel Povýšení svatého Kříže | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Královéhradecký |
Okres | Náchod |
Obec | Adršpach |
Souřadnice | 50°37′30″ s. š., 16°4′57,36″ v. d. |
![]() ![]() | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | Královéhradecká |
Vikariát | Náchodský |
Farnost | Teplice nad Metují |
Zasvěcení | Povýšení svatého Kříže |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | klasicismus |
Výstavba | 1827–1831 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Kód památky | 35522/6-1493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Povýšení svatého Kříže na úpatí Pavlovské hory v Adršpachu v okrese Náchod byl postaven v letech 1827-1831 v klasicistním slohu. Původně měla věž kostela ještě báň. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Od roku 1688 byl v obci dřevěný kostel filiální ke Zdoňovu, od roku 1878 byla zřízena lokálie. Kostel je farní od roku 1855. Farnost zanikla (2009), byla sloučena s farností Teplice nad Metují a kostel se stal kostelem filiálním.
V presbytáři je hlavní oltář Povýšení svatého Kříže. Boční oltář svaté Anny s obrazem Augustina Kracyka z roku 1865. Varhany jsou od varhanáře Paula Noskeho z Broumova. Pozdně renesanční zvon svatý Ondřej je od broumovského zvonaře Andrese Hauptmanna z roku 1641. Pod kruchtou je pískovcový barokní náhrobník Jana Bedřicha Kidlitze z doby kolem roku 1730.
Bohoslužby se konají dle ohlášení.