Kostel Panny Marie Na louži

V dnešní době je Kostel Panny Marie Na louži tématem na rtech každého. Od svého vzniku ve společnosti až po dopad na každodenní život, Kostel Panny Marie Na louži vyvolal velký zájem v různých komunitách. Tento fenomén vyvolal četné debaty a úvahy o jeho důležitosti, jeho důsledcích a jeho roli v moderním světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kostel Panny Marie Na louži a analyzujeme jeho vliv na kulturu, technologii, politiku a osobní život. Podobně se ponoříme do různých perspektiv, které existují kolem Kostel Panny Marie Na louži, a nabídneme širokou a obohacující vizi, která nám umožní pochopit její dopad na dnešní společnost.

Kostel Panny Marie Na louži
Pískovcový sloup z bývalého staroměstského kostela Panny Marie Na louži z doby kolem roku 1200. Je uložen v Lapidáriu Národního muzea v Praze, č. kat. 67.
Pískovcový sloup z bývalého staroměstského kostela Panny Marie Na louži z doby kolem roku 1200. Je uložen v Lapidáriu Národního muzea v Praze, č. kat. 67.
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťStaré Město
Souřadnice50°5′12,2″ s. š., 14°25′3,57″ v. d.
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
Výstavba12. století
Další informace
AdresaPraha, ČeskoČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaniklý kostel Panny Marie Na louži stával poblíž dnešního Clam-Gallasovského paláce čp. 158 na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě v Praze.

Název

Kostel dostal své jméno podle zaniklé osady Na Louži, která v jeho okolí bývala před vznikem Starého Města ve 13. století, místo často ohrožovaly povodně. Latinský název zněl Maria in Lacu.

Podle kostela se zdejšímu prostranství říkalo také U Matky Boží, později Mariánský plac či plácek, odtud i dnešní název náměstí.[1]

Historie

Doba vzniku kostelíka se odhaduje do poloviny 12. století. Byl postaven v románském slohu, avšak jeho tehdejší podoba je nejasná. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1268, kdy byl jeho plebánem jakýsi Sachaeus.[2]

Původní objekt byl přestavěn v gotickou trojlodní baziliku s hranolovou věží. Její vzhled se dochoval na dvou rytinách z poloviny 18. století a na kopii bouracích plánů z r. 1780 s půdorysem a dvěma řezy.[3]

Kostel měl sice malé rozměry, ale byl bohatě dotován a velmi nákladně vybaven. Kromě hlavního oltáře Mariánského měl pět dalších oltářů. V roce 1405 byl vztyčen nový oltář svatých apoštolů. V roce 1410 dal Albík z Uničova pořídit oltář sv. Kosmy a Damiána. Roku 1412 byl postaven nový oltář sv. Václava. Roku 1414 se uvádí oltář sv. Marie Magdalény a roku 1415 byl vysvěcen oltář sv. Kateřiny.[4]

Na počátku husitských válek, 18. srpna roku 1419 byl podle kronikáře Vavřince z Březové kostel vypleněn, oltářní obrazy roztřískány a došlo i k rozbití náhrobní tumby z bílého mramoru, kterou si zde do své kaple dal zhotovit vyšehradský probošt a pražský arcibiskup Albík z Uničova.[5]

V kostele měl od svého založení roku 1348 duchovní středisko pražský staroměstský cech malířů a štítařů, jehož členové se scházeli u oltáře sv. Lukáše, patrona malířů. Řada členů cechu v okolí kostela i bydlela.[6]

Ke kostelu přiléhal domek fary a byla zde i farní škola. Kolem kostela byl hřbitov, který zasahoval do severozápadní části dnešní parcely paláce Clam-Gallasů.

Zánik

Kostel i hřbitov byly zrušeny během josefinských reforem a krátce nato, v roce 1791,[7] byl kostel zbořen. Dvě náhrobní desky se dostaly do sbírek Lapidária Národního muzea. Zvon z roku 1596 od zvonaře Brikcí z Cimperka byl přenesen do zvonice v Zámrsku.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vlček (1996), s. 598
  2. ↑ RBM II, 1882, s. 242
  3. ↑ STEHLÍKOVÁ, Dana; TRYML, Michal. Výzkum staroměstské osady Na louži. Staletá Praha. Panorama, 1986, roč. 16, s. 84. 
  4. ↑ TEIGE, Josef: Základy strého místopisu pražského II., Praha 1912, s. 34-35
  5. ↑ BAUM, Antonín. Bývalý farní kostel matky boží na louži v Starém městě Pražském. Květy. Praha: Ed. Grégr, 8.10.1868, roč. 3(41), s. 327–328. Dostupné online. 
  6. ↑ CHYTIL, Karel. Malířstvo pražské XV. a XVI. věku a jeho cechovní kniha Staroměstská z let 1490-1582.. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906. 353 s. S. 5. 
  7. ↑ ČTK: Archeologové našli pod Mariánským náměstím v Praze hroby ze středověku. iDNES.cz 23. června 2011. . Dostupné online.

Literatura

  • VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 186. ISBN 80-200-0563-3
  • EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883-1884. 2 svazky (vi,479,xiii stran; 539,xiii stran). Údy dědictví svatojanského; 1883, č. 70; 1884; č. 71. Dědictwj Swatého Jana Nepomuckého. Svazek II. Kapitola VII: Farní osada sv. Františka Seraf. S. 379-383. Dostupné online.

Externí odkazy