V tomto článku prozkoumáme Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Netolice) a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od doby, kdy se Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Netolice) objevil na veřejné scéně, zachytil představivost lidí a vyvolal intenzivní debatu o jeho významu a relevanci. Tento fenomén nepochybně zanechal v populární kultuře nesmazatelnou stopu a ovlivnil způsob, jakým společnost vnímá a přistupuje k široké škále problémů. V tomto článku budeme zkoumat více dimenzí Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Netolice) a jeho vliv v oblastech, jako je mimo jiné politika, technologie, vzdělávání. Budeme také analyzovat různé perspektivy, které existují ohledně Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Netolice), což umožní úplnější a obohacující pochopení jeho důležitosti v aktuálním panoramatu.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
---|---|
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Prachatice |
Obec | Netolice |
Souřadnice | 49°2′55,55″ s. š., 14°11′51,79″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | prachatický |
Farnost | Netolice |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Další informace | |
Adresa | Netolice, ![]() |
Kód památky | 18939/3-3690 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích je kulturní památka České republiky[1] a farní kostel římskokatolické farnosti Netolice.[2]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích je raně gotický kostel, byl vysvěcen v roce 1284. Začátkem třicetileté války (v roce 1619) byl pobořen.[3] V roce 1625 byl opraven. Poté (v 2. polovině 17. století) byl barokně přestavěn. V roce 1760 byly v kapli svaté Barbory provedeny štukatury a ve štukových rámcích byla namalovány výjevy ze života této světice. V roce 1770 proběhla další oprava kostela. V letech 1845 až 1846 byla zrušena ohradní hřbitovní zeď. Opěráky a schodiště na kruchtu pochází z roku 1893.[4]
Zařízení kostela pochází ze 3. čtvrtiny 18. století. Oltářní obraz na hlavním oltáři namaloval v roce 1776 František Jakub Prokyš.[4] Kazatelnu a boční oltáře vytvořil sochař Jindřich Weber[3][4][5][6] Kostel má tři zvony – největší (od zvonaře Silvia Kreuze z Lince) pochází z roku 1717, další zvon (od zvonaře Jana Vojtěcha Pernera) pochází z roku 1833, nejmenší zvon (od zvonaře Manouška) pochází z roku 1968.[3]