Korkonterpeton
V dnešním světě se Korkonterpeton stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Od svého vzniku Korkonterpeton upoutal pozornost akademiků, výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti díky svému významnému vlivu v různých oblastech. Postupem času se Korkonterpeton vyvíjel a vyvolal nekonečné debaty, analýzy a úvahy, které se snaží pochopit jeho důsledky a důsledky. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Korkonterpeton, prozkoumáme jeho mnoho aspektů a ponoříme se do jeho důležitosti v současném kontextu.
 KorkonterpetonStratigrafický výskyt: Spodní perm, před 299 až 293 mil. let | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | Temnospondyli |
| Podřád | Stereospondylomorpha |
| Rod | Korkonterpeton |
| Binomické jméno | |
| Korkonterpeton kalnense Werneberg, Štamberg & Steyer, 2020 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Korkonterpeton („plaz z Krkonoš“) je dávno vyhynulý rod temnospondylního obojživelníka, žijícího v období spodního (raného) permu na území dnešní České republiky. Zkamenělinu objevil český paleontolog Stanislav Štamberg.
Objev a popis
Fosilie tohoto mladoprvohorního obojživelníka (sbírkové označení MEBHK-P 82447) byly objeveny roku 2014 v okolí obce Arnultovice nedaleko Vrchlabí v Podkrkonoší - odtud jeho rodové jméno, odkazující právě k pohoří Krkonoše. Fosilie byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Prosečné a pocházejí z období geologického stupně Assel (stáří 298,9 až 293,5 miliony let). Objevena byla poměrně dobře dochovaná lebka, čelisti i postkraniální kostra (včetně podstatné části obratlů a žeber). Lebka je dlouhá 15,7 cm a celková délka těla korkonterpetona tak mohla činit zhruba 1 metr. Jednalo se pravděpodobně o dospělý a plně dorostlý exemplář.[1]
Jednalo se především o vodní obratlovce, charakterizované sploštělým tělem, drobnými a slabými končetinami a ostrými jehlicovitými zuby ve sploštělých okrouhlých čelistech. Šlo o dravce, lapajícího do svých širokých ozubených čelistí drobné vodní obratlovce, nejspíše pak ryby. Je možné, že v mnoha ekologických ohledech se Korkonerpeton podobal pozdějším triasovým obojživelníkům, jako byl například triasový rod Metoposaurus.[2][3]
Druh Korkonterpeton kalnense byl formálně popsán v roce 2020. Druhové jméno kalnense odkazuje ke kalenskému obzoru (sedimenty dávného vysychajícího jezera), nacházejícího se přímo v lokalitě objevu.[4]
Vývojově příbuznými rody jsou například taxony Cheliderpeton, Glanochthon a vzdáleněji pak Intasuchus.
Odkazy
Reference
- ↑ Steyer, J.-S. (2000). Ontogeny and phylogeny in temnospondyls: a new method of analysis. Zoological Journal of the Linnean Society. 130 (3): 449–467.
- ↑ Kalita, S.; et al. (2022). To be or not to be heavier: The role of dermal bones in the buoyancy of the Late Triassic temnospondyl amphibian Metoposaurus krasiejowensis. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.13755
- ↑ Teschner, E. M.; et al. (2020). Climatic influence on the growth pattern of Panthasaurus maleriensis from the Late Triassic of India deduced from paleohistology. PeerJ. 8: e9868. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9868
- ↑ Werneburg, R.; Štamberg, S.; Steyer, J.-S. (2020). A new stereospondylomorph, Korkonterpeton kalnense gen. et sp. nov., from lower Permian of the Czech Krkonoše Piedmont Basin and a redescription of Intasuchus silvicola from the lower Permian of Russia (Temnospondyli, Amphibia). Fossil Imprint. 76 (2): 217–242.
Literatura
- Yates, A. M.; Warren, A. A. (2000). The phylogeny of the "higher temnospondyls" (Vertebrata, Choanata). Zoological Journal of the Linnean Society. 128: 77–121.
- Sulej, T. (2002). Species discrimination of the Late Triassic temnospondyl amphibian Metoposaurus diagnosticus. Acta Paleontologica Polonica. 47: 535-546.