V současnosti je Korintský spolek tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rostoucí důležitostí Korintský spolek v naší moderní společnosti je zásadní pochopit jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od Korintský spolek na osobní úrovni až po jeho vliv na globální ekonomiku tento článek prozkoumá různé aspekty Korintský spolek a jeho význam v dnešním světě. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy Korintský spolek poskytneme širší pohled na toto téma a jeho dnešní význam. Čtěte dále a zjistěte více o Korintský spolek a o tom, jak formoval způsob, jakým dnes žijeme!
Helénský spolek Πανελλήνιο Συνέδριο
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Korintský spolek, resp. Helénský spolek (z řeckého Ἑλληνικός Hellenikos), byl svaz řeckých států vytvořený makedonským králem Filipem II. na přelomu let 338 a 337 př. n. l. za účelem tažení proti Persii. Samotný název byl vytvořen až moderními historiky a pochází od názvu místa konání (Korintu) shromáždění zástupců účastnících se řeckých států neboli Synedrionu.
Při vstupu do spolku byly ústavy členů, které v té době byly v platnosti, nadále garantovány. Spolek měl chránit své členy před případným nebezpečím ze strany cizích států. Zároveň měl každý stát udržovat armádu, jejíž velikost by odpovídala velikosti daného státu. Vůdcem spolku byl prohlášen král Filip, který zároveň udržoval své vojenské posádky v Korintu, Thébách a Athénách. Tuto silnou pozici mu zaručilo vítězství nad thébskými a athénskými vojsky v bitvě u Chaironeie roku 338 př. n. l. Spolek řeckých států však nebyl zpočátku kompletní – z významných řeckých států zůstala stranou Sparta, než byla donucena k připojení se ke spolku po porážce v bitvě u Megalopolis v roce 331 př. n. l.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku League of Corinth na anglické Wikipedii.