V dnešním světě se Korespondenční lístek stal tématem zájmu mnoha. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na dnešní společnost nebo jednoduše jeho popularitě mezi různými skupinami, Korespondenční lístek upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku hluboce prozkoumáme mnoho aspektů Korespondenční lístek a prodiskutujeme jeho důležitost v současném kontextu. Od jeho počátků až po jeho vývoj v průběhu času, včetně jeho vlivu na různé oblasti každodenního života, se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní plně pochopit význam Korespondenční lístek dnes.
Korespondenční lístek neboli dopisnice je poštovní formulář sloužící k vyplnění otevřené listovní zásilky.
Návrh na zavedení dopisnice od Heinricha von Stephana byl poprvé zveřejněn, projednán a přijat na německo-rakouské poštovní konferenci v Karlsruhe 30. listopadu 1865. Vzhledem k nejednotnosti Německa však naráželo zavedení na potíže. První korespondenční lístky se tak nejdříve zrodily v Rakousku-Uhersku. Byly vydány 22. září 1869 o rozměrech 122 mm x 85 mm.[1][2] Používat se začaly od 1. října 1869.[3]
Dopisnice má velikost běžné obálky. Zhotovena je z tvrdšího papíru. Jedna strana je určena k vyplnění vlastního sdělení, druhá je potištěna kolonkami určenými k vyplnění adres příjemce, případně i odesilatele. Součástí této strany je i vytištěná „známka“ v hodnotě odpovídající adekvátní ceně poštovného za její odeslání. Na potištěné straně mohou být i další ozdobné, reklamní nebo příležitostné prvky – přítisky.
Dopisnice je otevřenou zásilkou a jako taková usnadňuje manuální zpracování hromadné pošty, zvláště při různých odpovědních akcích a soutěžích. Oblíbená byla také pro poloviční poštovní sazbu oproti klasickým dopisům.
Sběratelstvím korespondenčních lístků se zabývá filokartie.