Kopisty

Kopisty
Náměstí v KopistechNáměstí v Kopistech
Lokalita
Charakterzaniklá obec
ObecMost
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°32′36″ s. š., 13°37′20″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíKopisty (2,04 km²)
Další údaje
Kód k. ú.669334
Zaniklé obce.cz261
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopisty (německy Kopitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se zhruba tři kilometry severně od bývalého města Mostu podél Bílého potoka v nadmořské výšce 239 metrů. Její katastrální výměra byla 1156 ha. Ke Kopistům patřily osady Konobrže, Pařidla a Pláň. V letech 1911–1945 měly Kopisty status města. Obec byla zbořena v letech 1974–1979 z důvodu těžby hnědého uhlí.

Název Kopisty dodnes nese katastrální území, součást statutárního města Most. Leží zde sporadicky využívaná železniční zastávka Most-Kopisty na železniční trati Most – Moldava v Krušných horách.

Historie

Katastrální území Mostu Historický znak Kopist Socha svatého Floriána přemístěná ke kostelu ve Vtelně

Pravěké osídlení ve středním neolitu a starší době bronzové v katastrálním území Kopist dokládá nález sídlišť lidu kultury s vypíchanou keramikou a únětické kultury v místech s bývalým pomístním jménem Pod Pařidly.

První věrohodná písemná zpráva pochází z roku 1227, kdy člen hrabišického rodu Kojata ve své závěti odkázal ves zderazskému klášteru Křižovníků Božího hrobu. Tomuto klášteru později věnoval svůj díl Kopist i jeho bratr Všebor. V majetku kláštera zůstala ves po celé 13. století. Část vesnice pravděpodobně však i nadále patřila drobné šlechtě. V roce 1273 udělil Přemysl Otakar II. městu Mostu mílové právo, ze kterého vyčlenil Kopisty, kde mohla být svobodná šenkovna a kovárna.

V první polovině 14. století získal část vsi, dříve náležející klášteru, šlechtic Kerunk z Lomu. V roce 1344 svůj díl prodal benediktinskému klášteru v Saské Kamenici, který ji vlastnil do roku 1366. Zbývající část vesnice byla postupně v majetku několika drobných šlechticů. V roce 1405 je za Václava z Mrzlic prvně zmiňována zdejší tvrz.

V letech 1439–1510 vlastnili část Kopist Hochhauserové z Hochhauzu, od nich ji odkoupili Smolíkové ze Slavic, kteří ves prodali roku 1533 Sekerkům ze Sedčic. Od nich získalo díl Kopist s tvrzí a poplužním dvorem v roce 1543 město Most prostřednictvím špitálu sv. Ducha. Další část Kopist byla v roce 1507 v majetku pána na mosteckém hradu Jana z Veitmile. Také tuto část během 16. století získalo město Most. Město jakožto pozemkový feudál pak z Kopist vytvořilo centrum svého rozsáhlého městského panství, které si drželo až do roku 1848. Po roce 1850 se Kopisty staly samostatnou obcí s osadami Konobrže, Pařidla a Pláň.

V poslední třetině 19. století se tradičně zemědělská obec a její okolí začalo měnit v souvislosti se vznikem řady uhelných dolů: Julius II (1878), Julius III (1882), Julius IV (1891) a Habsburg (1890, od roku 1919 Minerva). S rozvojem průmyslu se zvyšoval počet obyvatel a měnilo se jeho národnostní složení. Od konce 19. století zde početně narostla česká menšina, takže v roce 1902 byla v obci zřízena česká škola. V roce 1911 byly Kopisty povýšeny na město, po druhé světové válce tento status ztratily. V letech 1974–1979 byla obec likvidována z důvodu rozšíření těžby uhlí a její katastrální území bylo připojeno k Mostu.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 4 990 obyvatel (z toho 2 501 mužů), z nichž bylo 3 612 Čechoslováků, 1 346 Němců, čtyři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a 26 cizinců. Převládali lidé bez vyznání (2 905 obyvatel). Většina ostatních (1 947) se hlásila k římskokatolické církvi, šedesát jich byla evangelíky, 69 členy církve československé, osm patřilo k církvi izraelské a jeden k jiným nezjišťovaným církvím. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 5 285 obyvatel: 4 024 Čechoslováků, 1 235 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 21 cizinců. Počet římských katolíků poklesl na 1 919, evangelíků bylo 140, židů sedm, členů církve československé 168 a osm lidí bylo příslušníky nezjišťovaných církví. Většina obyvatel (3 043) byla bez vyznání.

Vývoj počtu obyvatel a domů
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Obyvatelé 549 820 1 862 4 044 4 879 4 990 5 285 3 879 2 728 1 654 2
Domy 90 95 170 265 307 310 413 443 495 229 1

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Katastrální území Kopisty: podrobné informace . Územně identifikační registr ČR . Dostupné online. 
  2. ↑ RADA, I. Kopisty. Výzkumy v Čechách. 1973. 1975, s. 65–66. Dostupné online . 
  3. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Český statistický úřad, 2015-12-21 . Kapitola Okres Most. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno)

Portály: Česko | Geografie