Konstantínos Tasúlas

V tomto článku důkladně prozkoumáme a analyzujeme Konstantínos Tasúlas. Od svého vzniku až po svůj vývoj v dnešní společnosti hraje Konstantínos Tasúlas zásadní roli v různých aspektech každodenního života. V průběhu let se Konstantínos Tasúlas stal předmětem diskusí, studií a dokonce i obdivu, což generovalo širokou škálu názorů a pohledů na jeho význam a relevanci. Prostřednictvím tohoto výzkumu se snažíme osvětlit různé aspekty Konstantínos Tasúlas a zkoumat jeho dopad na kulturu, politiku, vědu a další oblasti zájmu. Doufáme tedy, že poskytneme komplexní a pronikavý pohled na Konstantínos Tasúlas, abychom obohatili porozumění a pochopení tohoto tématu.

Konstantínos Tasúlas
Konstantínos Tasúlas (2019)
Konstantínos Tasúlas (2019)
Prezident Řecka
Úřadující
Ve funkci od:
13. března 2025
Předseda vládyKyriakos Mitsotakis
PředchůdceKaterina Sakellaropulosová
Předseda Helénského parlamentu
Ve funkci:
18. července 2019 – 16. ledna 2025
Poslanec Helénského parlamentu
Ve funkci:
9. dubna 2000 – 16. ledna 2025
Stranická příslušnost
ČlenstvíNová demokracie
Narození17. července 1959 (65 let)
Ioánnina, ŘeckoŘecko Řecko
ChoťFani Stathopoulou
Děti2
Alma materAthénská univerzita
Profesepolitik, právník
PodpisKonstantínos Tasúlas, podpis
CommonsKonstantinos Tasoulas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantínos Tasúlas (řecky Κωνσταντίνος Τασούλας; * 17. července 1959 Ioánnina) je řecký politik a právník, od března 2025 prezident Řecka.[1]

V letech 2019–2025 byl předsedou Helénského parlamentu a mezi roky 2014 a 2015 působil jako ministr kultury a sportu ve vládě Antonise Samarase.

Mládí a vzdělání

Narodil se v roce 1959 v Ioánnině. Vystudoval práva na Athénské univerzitě. Po absolvování právnické praxe v Athénách pracoval mezi roky 1988 a 1989 v advokátní kanceláři v Londýně.[2]

Politická kariéra

V roce 2000 byl zvolen poslancem Helénského parlamentu, přičemž tuto funkci vykonával až do roku 2025.

V období 2013–2014 působil jako předseda Institutu Konstantínose Karamanlíse pro demokracii.[3]

Zvolený prezident

V lednu 2025 předložil předseda vlády Kyriakos Mitsotakis parlamentu ke schválení Tasúlasovu kandidaturu na post prezidenta. Samotný Tasúlas kandidaturu přijal, což se setkalo s kritikou opozice.[4] Po čtyřech kolech hlasování byl 12. února 2025 zvolen prezidentem, když získal hlasy 160 z 300 poslanců.[5]

Soukromý život

Je ženatý a má syna a dceru.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Konstantinos Tasoulas na anglické Wikipedii a Κωνσταντίνος Τασούλας na řecké Wikipedii.

  1. ↑ Νέος Πρόεδρος της Δημοκρατίας ο Κωνσταντίνος Τασούλας - Έλαβε 160 ψήφους . CNN, 2025-02-12 . Dostupné online. (řecky) 
  2. ↑ Κωνσταντίνος Τασούλας - Βιογραφικό Σημείωμα . Ministerstvo kultury a sportu Řecka . Dostupné online. (řecky) 
  3. ↑ Νέος πρόεδρος του «Ινστιτούτου Δημοκρατίας Κωνσταντίνος Καραμανλής» ο Κώστας Τασούλας . iefimerida, 2013-06-26 . Dostupné online. (řecky) 
  4. ↑ Tasoulas’ presidential nomination draws criticism from left-wing opposition . Kathimerini, 2025-01-15 . Dostupné online. 
  5. ↑ Greece’s new president is a leading advocate of bringing home the Parthenon sculptures from Britain . Associated Press, 2025-02-12 . Dostupné online. 
  6. ↑ Βιογραφικά Στοιχεία . . Dostupné online. (řecky) 

Externí odkazy

Prezidenti Řecka
První republika 1827–1832

Joannis Kapodistrias (1827–1831) • Augustinos Kapodistrias (1831–1832)

Prezidentská standarta
Druhá republika 1924–1935

Pavlos Kunduriotis (1924–1926) • Theodoros Pangalos (1926) • Pavlos Kunduriotis (1926–1929) • Alexandros Zaimis (1929–1935)

Třetí republika od roku 1974

Michail Stasinopulos (1974–1975) • Konstantinos Tsatsos (1975–1980) • Konstantínos Karamanlís (1980–1985) • Ioannis Alevras (1985) • Christos Sartzetakis (1985–1990) • Konstantínos Karamanlís (1990–1995) • Konstantinos Stefanopulos (1995–2005) • Karolos Papulias (2005–2015) • Prokopis Pavlopulos (2015–2020) • Katerina Sakellaropulosová (2020–2025) • Konstantinos Tasoulas (od 2025)

Hlavy členských států Evropské unie

Filip (Belgie) • Rumen Radev (Bulharsko) • Petr Pavel (Česko) • Frederik X. (Dánsko) • Alar Karis (Estonsko) • Alexander Stubb (Finsko) • Emmanuel Macron (Francie) • Zoran Milanović (Chorvatsko) • Michael D. Higgins (Irsko) • Sergio Mattarella (Itálie) • Níkos Christodúlídés (Kypr) • Gitanas Nausėda (Litva) • Edgars Rinkēvičs (Lotyšsko) • Jindřich I. (Lucembursko) • Tamás Sulyok (Maďarsko) • George Vella (Malta) • Frank-Walter Steinmeier (Německo) • Vilém-Alexandr (Nizozemsko) • Andrzej Duda (Polsko) • Marcelo Rebelo de Sousa (Portugalsko) • Alexander Van der Bellen (Rakousko) • Ilie Bolojan (Rumunsko) • Konstantínos Tasúlas (Řecko) • Peter Pellegrini (Slovensko) • Nataša Pircová Musarová (Slovinsko) • Filip VI. (Španělsko) • Karel XVI. Gustav (Švédsko)