Konstantin Michajlovič Simonov

V tomto článku prozkoumáme významný dopad, který má Konstantin Michajlovič Simonov na různé aspekty moderní společnosti. Od svého vlivu v kulturní oblasti až po svůj význam ve vědecké oblasti, Konstantin Michajlovič Simonov zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva. V průběhu desetiletí byl Konstantin Michajlovič Simonov předmětem studia a debat, vzbuzoval protichůdné názory a spouštěl důležité změny ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy různých perspektiv a relevantních událostí si tento článek klade za cíl osvětlit význam Konstantin Michajlovič Simonov a jeho důsledky v současné společnosti.

Konstantin Michajlovič Simonov
Rodné jménoКирилл Михайлович Симонов
Narození15.jul. / 28. listopadu 1915greg.
Petrohrad
Úmrtí28. srpna 1979 (ve věku 63 let)
Moskva
Povolánínovinář, básník, překladatel, dramatik, scenárista, spisovatel, prozaik, politik a válečný zpravodaj
Alma materLiterární institut Maxima Gorkého (do 1938)
Moskevský institut filozofie, literatury a historie
Vojensko-politická akademie V. I. Lenina
Žánrromán, novela, epická poezie, verš, divadelní hra, črta, báseň, novela a poema
Témataspisovatel
OceněníStalinova cena (1950)
Hrdina socialistické práce (1974)
Leninova cena (1974)
Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
medaile 60. výročí Ozbrojených sil SSSR
… více na Wikidatech
Politická příslušnostKomunistická strana Sovětského svazu (od 1942)
Manžel(ka)Zadová, Larisa Alexejevna (od 1957)
Valentina Serova
Natalija Sokolovová
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Michajlovič Simonov (rusky Константин Михайлович Симонов; 15. listopadujul./ 28. listopadu 1915greg. Petrohrad28. srpna 1979 Moskva)[1] byl sovětský spisovatel, básník, dramatik a překladatel.

Začínal jako válečný dopisovatel, teprve poté se stal spisovatelem.

Dílo

Jeho tvorba se opírá o jeho zážitky z druhé světové války, kde se pokoušel propojit dokumentaristiku s epickou tvorbou. Jeho informacím nelze přikládat žádnou historickou hodnotu.

  • Živí a mrtví (1959) – popisuje bitvu o Moskvu
  • Člověk se nerodí pro válku (1964) – obrana Stalingradu
  • Poslední léto (1972) – běloruské operace Rudé armády, nepokouší se o nestrannost.
  • Dny a noci
  • Přátelé a nepřátelé
  • Dým otčiny
  • Než zmlkla děla
  • Mezi dvěma moři (1946) – zápisky válečného dopisovatele

Drama

  • Ruská otázka
  • Čtvrtý

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Velká ruská encyklopedie . Ruská akademie věd . Heslo СИ́МОНОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-28. (rusky) 

Literatura

  • Jaroslav Žák: heslo Simonov, Konstantin, Michajlovič in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek II (L-Ž), Odeon, Praha 1978, str. 336;

Související články