Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova

Dnes se chceme ponořit do vzrušujícího světa Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova. Ať už mluvíme o historii Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova, jeho dopadu na společnost dnes, nebo jeho možných aplikacích v budoucnosti, Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova je téma, které nás nepřestává udivovat. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova, od jeho počátků až po jeho důsledky v každodenním životě. Bez ohledu na to, zda jste odborníkem na toto téma nebo jeho existenci teprve objevujete, zveme vás, abyste se ponořili do tohoto fascinujícího vesmíru a objevili vše, co nám Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova může nabídnout.

Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova
ZakladatelŘímskokatolická církev v Česku
Vznik1. ledna 1994
Právní formaevidovaná právnická osoba církve a náboženské společnosti
SídloBrno 189, 602 00, Česko
Datová schránkaq78ti8t
IČO00406881 (VR)
LEI315700OJC2RWEXONOZ45
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kongregace sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova (Kongregace sester těšitelek BSJ, Congregatio sororum consolatricum a Divino Corde Jesu[1], Sorores Consolatrices Divini Cordis Jesu Patientis[2], Congregatio Consolatricum Divini Cordis Jesu[2]) (zkratka CSC uváděná za jménem) je řeholní kongregace založená boromejkou Matkou Rosou Vůjtěchovou (následovala ji Matka Marta Vintrová) roku 1915 v Brně.[3] Od roku 1916 sídlila ve vile v Šeříkové ulici (nynější Heinrichova) v Úřednické čtvrti. Odtud kongregace svůj mateřinec ale roku 1926 přesunula do Rajhradu, kde sestry vybudovaly vlastní klášter. Pozemky pro jeho stavbu darovali rajhradští benediktini.[4]

V brněnském domě zůstaly těšitelky do roku 1950, kdy byly přinuceny se vystěhovat. Získaly jej zpět v roce 2018 a v letech 2019–2020 jej nechaly kompletně zrekonstruovat.[5] Od té doby slouží jako generální dům kongregace, nachází se v něm kaple Panny Marie Bolestné.[6]

Kromě Česka těšitelky, jedna z mála kongregací vzniklých na území dnešního Česka, působí také na Slovensku, v Itálii a díky sestře Marii Anežce von Coudenhove-Honrichsové i v Argentině.[7] Jejich hlavním posláním (tzv. charismatem) je těšit Srdce Ježíše trpícího v Getsemanské zahradě a na Golgotě,[8] k čemuž dospívají prostřednictvím kontemplativní modlitby a milosrdné lásky k chudým a nemocným.[9][10] Na podobných principech funguje mužská obdoba kongregace – Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, založená v roce 1922 ve Vídni.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://tesitelky.eu/, navštíveno 4. srpna 2017. (slovenský web)
  2. ↑ a b FOLTÝN, Dušan a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. S. 127.
  3. ↑ http://www.sestrytesitelky.eu/historie Archivováno 9. 6. 2017 na Wayback Machine., navštíveno 4. srpna 2017./
  4. ↑ FOLTÝN, Dušan a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. S. 641 (Rajhrad).
  5. ↑ PICHLEROVÁ, Pavla. Sestry Těšitelky se vrátily do Masarykovy čtvrti. Augustin. Říjen 2020, roč. 5, čís. 51, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ PICHLEROVÁ, Pavla. Kaple v naší farnosti: kaple u sester Těšitelek. Augustin. Listopad 2021, roč. 6, čís. 63, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.sestrytesitelky.eu/tesitelky-ve-svete/
  8. ↑ „Jako vyplývá již z názvu, posláním sester Těšitelek je být útěchou Ježíšova trpícího Srdce. Ježíš je teď již ve své slávě a netrpí, věříme však, že ve chvílích své agonie na Olivetské hoře a na kříži věděl o duších, které s ním jednou budou spolucítit“. http://www.sestrytesitelky.eu/spiritualita/
  9. ↑ HOŠEK, Stanislav. Působení Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova v letech 1915 – 2014. Diplomová práce. Brno 2014. Dostupné online, s. 12.
  10. ↑ Archivovaná kopie. tesitelky.eu . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-27. 
  11. ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17059

Související články

Literatura

  • FOLTÝN, Dušan a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. S. 127–128 (kongregace), 641–643 (mateřinec v Rajhradě).
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.