V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Kolektivní dům v Litvínově. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do různých aspektů, které činí Kolektivní dům v Litvínově tématem obecného zájmu. V následujících několika řádcích budeme analyzovat její význam ve společnosti, pokroky, které v průběhu času zaznamenal, a budoucí projekce, které se kolem Kolektivní dům v Litvínově předpokládají. Toto je fascinující téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží být prozkoumáno z různých úhlů pohledu, abychom plně pochopili jeho důležitost v dnešním světě.
Kolektivní dům v Litvínově | |
---|---|
Pohled na východní křídlo | |
Poloha | |
Adresa | Horní Litvínov, ![]() |
Ulice | Koldům |
Souřadnice | 50°36′39,96″ s. š., 13°38′15″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 43383/5-360 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolektivní dům v Litvínově (zkráceně Koldům) je rozsáhlý obytný dům v severovýchodní části města Litvínova při silnici do Lomu a Loučné. Jedná se o významnou stavbu československé poválečné architektonické avantgardy, postavenou v letech 1948-1950. Jejími autory jsou Václav Hilský a Evžen Linhart. Dům je technickou památkou.
Kolektivní dům (Koldům) jako svébytný stavební druh je výsledkem práce levicově zaměřených architektů a společenské poptávky v první polovině 20. století. V koldomech měly být soustředěny veškeré funkce, které člověk potřebuje k životu, v jednom objektu. Součástí koldomů tak mělo být nejen bydlení, ale i veškeré občanské vybavení, včetně školek, jídelen a volnočasových zařízení. Prvním koldomem postaveným v Československu, byl Kolektivní dům ve Zlíně architekta J. Voženílka. Největší realizací pak byl Kolektivní dům v Litvínově.
Koldům v Litvínově vznikl podle projektu, vybraného na základě architektonické soutěže proběhlé v roce 1947, ale dostavěn byl až v roce 1958. Jeho autory byli Václav Hilský a Evžen Linhart. Původním záměrem bylo postavit takovýchto koldomů sedm, vzhledem k finanční situaci ale nebyly zbylé objekty realizovány.[zdroj?]
Koldům je slohově zařaditelný do přetrvávajícího předválečného funkcionalismu či levicové avantgardy. Na domě lze vysledovat několik inspiračních zdrojů: Le Corbusierova Unité d'habitation v Marseille,[1] sovětská levicová avantgarda 20. let (M. J. Ginzburg, bratři Leonidové)[zdroj?] i generace předválečného čs. funkcionalismu, jíž byl Hilský členem. Dá se ovšem s nadsázkou říci, že tímto domem avantgarda v Československu nadlouho skončila.
Symetricky komponovaný dům sestává ze dvou zalomených třináctipodlažních křídel, obsahujících byty a jednoho vloženého sedmipodlažního, obsahujícího občanskou vybavenost, tedy jesle, mateřskou školku, prádelnu, společnou lednici, jídelnu, obchody atd. Obsahuje tři typy bytů: mezonetové (dvoupodlažní) 3+1, 2+1 a garsoniéry. Celkem Koldům obsahuje 352 bytů pro 1400 zaměstnanců chemického kombinátu v Záluží u Mostu. V Záluží stál rodinný dům postavený v proporcích mezonetového bytu v Koldomu, ovšem bez vytápění v podlaze, které bylo použito pro Koldům.
Kolektivní dům byl postaven také ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově.
Projekt získal na Trienále užitného umění v Miláně Zlatou medaili.
Prakticky ještě před úplným dokončením domu se ukázala myšlenka Koldomu jako neuskutečnitelná. Koldům tak později fungoval a dodnes funguje vlastně jako běžný bytový dům s malometrážními byty. Problémem ale zůstává určitá nepřizpůsobitelnost domu pozdějším požadavkům na bydlení, což se projevuje např. ve velikosti kuchyní, protože se předpokládalo hromadné stravování v jídelně. Střední část dnes funguje jako restaurace, hotel byl uzavřen. I některé další prostory neslouží původnímu záměru a čekají na využití. Koupaliště za Koldomem slouží svému účelu dodnes.