V následujícím článku bude k Kolárovo přistupováno z různých perspektiv s cílem prozkoumat jeho různé aspekty a ponořit se do jeho relevance v různých kontextech. Kolárovo bude analyzován z historického, sociologického a kulturního přístupu s cílem osvětlit jeho význam a dopad na současnou společnost. Kromě toho bude nabídnut panoramatický pohled na různé názory a debaty, které se točí kolem Kolárovo, se záměrem vygenerovat kritickou a obohacující reflexi. Od jeho počátků až po jeho vliv na současnost si tento článek klade za cíl poskytnout komplexní a úplný pohled na Kolárovo a vyzývá čtenáře, aby prohloubil jeho porozumění a uznání.
Kolárovo Guta | |
---|---|
Kostel v Kolárově | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°55′1″ s. š., 17°59′44″ v. d. |
Nadmořská výška | 111 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kraj | Nitranský |
Okres | Komárno |
![]() ![]() Kolárovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 106,823 km² |
Počet obyvatel | 10 558 (2020) |
Hustota zalidnění | 98,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Primátor | Béla Halász (nezávislý)[1] [2] |
Vznik | 1268 |
Oficiální web | www |
info | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Kolárovo Kostolné nám. 1 946 03 Kolárovo Tel.+421 357 900 911 |
Telefonní předvolba | 035 |
PSČ | 946 03 |
NUTS | 501204 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolárovo (do roku 1948 Guta, maďarsky Gúta) je město na jižním Slovensku, v Nitranském kraji.
Město se nachází v Podunajské rovině, na soutoku řek Malý Dunaj a Váh, cca 25 km od Komárna a cca 20 km od Nových Zámků.
Okolí dnešního Kolárova bylo podle archeologických nálezů obydleno již v 8.-5. století před naším letopočtem (v období halštatské kultury). Starobylé dokumenty svědčí o tom, že místo osídlení se během staletí vícekrát měnilo.
První písemná zmínka z roku 1268 jmenuje osadu, která ležela u levého břehu Váhu a u řeky Nitry, jako Kis Guta; ta během své existence několikrát změnila název (Stará Gúta, Velká Gúta, Malá Gúta). Obec v této době byla v rukou ostřihomského arcibiskupa. V katastru obce stál v minulosti Žabí hrad (Békavár), podle některých pramenů se nazýval také Békevár (Hrad míru); v 16. století byl hrad přestavěn a pevnost.[3] Obec se od roku 1551 vyvíjela jako opevněné tržní městečko s tržním právem.
Do roku 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. 1920 (podle Trianonské smlouvy) bylo město součástí Uherska.
V letech 1938 až 1945 bylo město kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska.
V roce 1954 byla z území města vyčleněna obec Dedina Mládeže.[4]
Kolárovo má šest částí:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kolárovo na slovenské Wikipedii.