V tomto článku důkladně prozkoumáme Kokos (ČSSR) a jeho dopad na různé oblasti života. Od svých počátků až po přítomnost v dnešní společnosti hraje Kokos (ČSSR) zásadní roli ve způsobu, jakým interagujeme, pracujeme a máme vztah ke světu kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé perspektivy a názory týkající se Kokos (ČSSR) a také jeho vývoj v čase. Tento článek se snaží poskytnout úplný a vícerozměrný pohled na Kokos (ČSSR), což čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a významu v různých kontextech.
Kokos (zkratkové slovo ze spojení komunistický kostel) bylo jedno z lidových pejorativních označení používaných pro budovy stavěné v 70. a 80. letech 20. století jako okresní a krajské sekretariáty KSČ.[1]
Různé přezdívky (kokos byla jedna z nich) vznikly na základě nízké oblíbenosti tehdejšího režimu a zejména proto, že tyto stavby, stavěné často v monstrózním stylu, byly vnímány jako architektonicky a/nebo umělecky nekvalitní.
Tyto stavby byly umísťovány do historických jader měst bez ohledu na jejich splynutí se zástavbou. Zejména v menších městech byl kontrast mezi nimi a jejich okolím největší. Po roce 1989 ztratily svůj polický význam a bylo třeba hledat nové využití. Často se tak staly přítěží měst. V některých je využívá policie, někde úřady, jinde chátrají, protože rekonstrukce by byly velmi nákladné. Některá města připravují demolici.[2]
Typická budova tohoto typu je například zmíněna krátce ve filmu Kolja; nedlouho před listopadem 1989 byla přímo na historickém Mírovém náměstí Úštěku (kde se scéna natáčela) otevřena nová úřední budova KSČ, odlišující se od ostatní zástavby.