V příštím článku se ponoříme do fascinujícího světa Kočkotvární. Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost prozkoumáme všechny relevantní aspekty, které jej obklopují. Ponoříme se do jeho historie, jeho vývoje v průběhu let a jeho významu v různých oblastech, abychom lépe porozuměli jeho významu v současném světě. Prostřednictvím této komplexní analýzy se snažíme osvětlit Kočkotvární a nabídnout ucelenější pohled na jeho vliv na náš každodenní život.
![]() | |
---|---|
![]() koláž kočkotvárných | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Nadřád | placentálové (Placentalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Podřád | kočkotvární (Feliformia) Kretzoi, 1945 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kočkotvární (Feliformia) představují společně s psotvárnými (Caniformia) jeden ze dvou recentních podřádů šelem (Carnivora).
Řád šelem byl tradičně dělen do dvou podřádů: suchozemské šelmy (Fissipedia), jež zahrnovaly všechny pozemní druhy šelem, a jako samostatný podřád stáli ploutvonožci (Pinnipedia). Teprve analýzy krevního séra prokázaly, že ploutvonožci představují blízké příbuzné medvědovitých a zavedený parafyletický systém začal být na základě těchto skutečností opouštěn. Převládající systém dělí šelmy na podřády psotvární (Caniformia) a kočkotvární (Feliformia),[1][2] přičemž kočkotvární v tomto případě zahrnují recentní čeledi nandinie (Nandiniidae), cibetkovití (Viverridae), hyenovití (Hyaenidae), madagaskarské šelmy (Eupleridae), promykovití (Herpestidae), asijští linsangové (Prionodontidae) a kočkovití (Felidae).
Bazálním členem podřádu je čeleď nandinie, s jediným recentním druhem nandinie znamenaná (Nandinia binotata). Původ prvních cibetkovitých je datován do svrchního eocénu, první kočkovití se objevují na začátku oligocénu. Madagaskarské šelmy osídlily ostrov z Afriky v průběhu svrchního oligocénu až raného miocénu.[3][4] Fylogenetický strom kočkotvárných je uveden níže.[5][6]
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Klíčovým morfologickým znakem, kterým se kočkotvární odlišují od psotvárných, je anatomie bubínkové výdutě, kryjící střední a vnitřní ucho. Ta je v případě psotvárných tvořena pouze jedinou kostí, zatímco v případě kočkotvárných bubínková výduť vzniká srůstem dvou kostí, mezi nimiž se vytváří přepážka (septum), výduť tedy bývá dvoukomorová.[3] Problém v tomto případě nastává s klasifikací vyhynulé čeledi Nimravidae, u které byla výduť buďto chrupavčitá, anebo postrádala pravé septum pozorované u ostatních kočkotvárných.[7] Nimravidé bývají klasifikováni jako bazální kočkotvární, někdy jako kmenoví psotvární, případně i jako kmenoví zástupci šelem.[8]