V tomto článku se budeme věnovat tématu Klíč ze široké a podrobné perspektivy. Toto téma bylo předmětem diskusí a studií v různých oblastech, takže je relevantní analyzovat jej z různých oborů a přístupů. V celém článku prozkoumáme různé aspekty související s Klíč, včetně jeho dopadu na společnost, jeho vývoje v čase a možných budoucích důsledků. Kromě toho se ponoříme do různých názorů a postojů, které na toto téma existují, s cílem nabídnout kompletní a vyváženou vizi. Prostřednictvím tohoto komplexního přístupu se snažíme poskytnout čtenáři hluboké a obohacující porozumění Klíč, a tím obohatit znalosti a úvahy o tomto tématu.
Klíč je technická pomůcka sloužící k zamykání a odemykání zámku.
Existenci klíčů zmiňuje již Homér ve svém díle Odyssea v souvislosti s Pénelopou, která opatrovala klíč z bronzu a slonoviny. Klíče tedy znali staří Řekové od 8. století př. n. l., archeologické vykopávky v Thébách svědčí o existenci zámků s klíči od 3. století př. n. l.
Klíče se lišily svým provedením již dříve. Byly zdobené zejména na očku (část určená k držení rukou), různě tvarované, lišily se vahou, délkou i použitím materiálů. Tyto zdobné úpravy se používaly až do sklonku 19. století, kdy technický vývoj znamenal složitější zámek oproti zjednodušeným klíčům.
Protože vlastnictví některých důležitých klíčů bylo odznakem důstojnosti, nosívaly se zavěšené na krku na zlatém řetězu. Mnohé klíče u královských dvorů měly svá pojmenování, např. Komorní klíč na dvoře Marie Terezie.
Běžný klíč se skládá ze dvou částí – hlavy, která je zpravidla vybavena očkem, umožňujícím klíč zavěsit, a trnu, což je část klíče, která se vsouvá do zámku. Podle mechanismu zámku bývá trn vybaven zuby nebo drážkami. Zuby i drážky mohou být na jedné i obou stranách trnu.
Mimo původní použití k odemykání zámků dveří se později vyvinuly zámky a klíče k nedobytným pokladnám, trezorům, patentním zámkům (DOZ).
Zjednodušený typ klíče, většinou tzv. planžety (technika vyháčkování zámku), který je používán zámečníky, ale také rovněž bytovými zloději.[1] Zvuk použití klíče v zámku umožňuje zjistit jeho tvar.[2]
Výrobou klíčů se zabývají zámečnické provozovny, v posledních letech i hobbymarkety či nákupní centra.
Vytváření sbírek klíčů je jedním z mnoha sběratelských oborů. V největším českém Klubu sběratelů kuriozit jsou součástí sekce Různé. Sbírky klíčů jsou součástí řady muzeí.