V tomto článku prozkoumáme problém Kerekegyháza z vícerozměrné perspektivy, analyzujeme jeho důsledky, dopady a možná řešení. Kerekegyháza je téma, které zaujalo pozornost akademiků, aktivistů, vládních institucí a společnosti obecně díky své relevanci v současném kontextu. Prostřednictvím hluboké analýzy se snažíme poskytnout komplexní vizi Kerekegyháza, která se zabývá jejími nejdůležitějšími aspekty, jejími souvislostmi s jinými jevy a jejím potenciálním dopadem v různých oblastech. S cílem obohatit debatu o Kerekegyháza si tento článek klade za cíl nabídnout holistickou vizi, která vyzývá k reflexi a konstruktivnímu dialogu.
Kerekegyháza | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°56′13″ s. š., 19°28′37″ v. d. |
Časové pásmo | středoevropský čas |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Kerekegyháza | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 81,3 km² |
Počet obyvatel | 6 451 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 79,4 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Márk Dr. Kelemen (od 2006) |
Vznik | 1856 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 76 |
PSČ | 6041 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kerekegyháza je město v Maďarsku v župě Bács-Kiskun v okrese Kecskemét. Žije v ní 6437 obyvatel (podle sčítání z roku 2015).
Kerekegyháza leží ve středním Maďarsku, ve Velké dunajské kotlině. Město s župním právem a zároveň okresní město Kecskemét je vzdálený 10 km. Nedaleko se nachází solná jezera patřící do národního parku Kiskunság u vesnice Fülöpháza.
První písemná zmínka pochází z roku 1323. Obyvatelstvo se skládá z Maďarů a Němců. Část luk patří do národního parku Kiskunság a v okolí nedalekých solných jezer rostou vzácné rostliny.
Kerekegyháza se stala městem roku 2001.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kerekegyháza na esperantské Wikipedii.