V dnešním světě je Kemmelberg tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Kemmelberg vyvolal intenzivní a vášnivou debatu, vyvolal protichůdné názory a vyvolal výměnu myšlenek, která obohatila kulturní a sociální panorama. Protože Kemmelberg stále rezonuje v současné společnosti, je nutné plně prozkoumat všechny aspekty související s tímto fenoménem, od jeho počátků až po jeho možné důsledky do budoucna. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Kemmelberg, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a nabídneme panoramatický pohled, abychom lépe porozuměli jeho dopadu na naše životy.
Kemmelberg | |
---|---|
Kemmelberg | |
Vrchol | 156 m n. m. |
Seznamy | Nejvyšší hory Belgie #7 |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 50°46′44″ s. š., 2°48′48″ v. d. |
![]() ![]() Kemmelberg | |
Typ | svědecká hora |
Hornina | pískovec |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kemmelberg (francouzsky Mont Kemmel) je protáhlé návrší v belgickém regionu Heuvelland. Dosahuje maximální nadmořské výšky 156 m a je nejvyšším vrcholem provincie Západní Flandry. Je svědeckou horou z období miocénu, která je tvořena převážně pískovcem s příměsí železa. Název Kemmelbergu je odvozen od keltského boha války Camula. Ve starověku byla okolní oblast centrem obchodu s mořskou solí. Za první i za druhé světové války se o strategicky významné návrší tvrdě bojovalo, nachází se zde hřbitov více než pěti tisíc padlých francouzských vojáků s pamětním obeliskem.[1] V Trevíru byla podle kopce pojmenována kasárna Kemmelkaserne. V letech 1953 až 1995 měla belgická armáda na vrcholu velitelský bunkr. Svahy Kemmelbergu dosahují sklonu až 23 % a vrchol je důležitou horskou prémií cyklistických závodů Gent–Wevelgem a Čtyři dny v Dunkerque.[2]