V tomto článku prozkoumáme zajímavý svět Kazín (hradiště), který v posledních letech zaujal řadu výzkumníků, odborníků a nadšenců. Od svého vzniku až po svůj dopad na současnou společnost hrál Kazín (hradiště) významnou roli v celé řadě oblastí, od vědy a techniky po populární kulturu a politiku. Na těchto stránkách prozkoumáme mnoho aspektů Kazín (hradiště), stejně jako jeho důsledky a perspektivy do budoucna. Připravte se na poutavou a okouzlující cestu, která zpochybní vaše chápání Kazín (hradiště) a povede vás k zamyšlení nad jeho důležitostí v dnešní svět..
Hradiště Kazín | |
---|---|
![]() ostroh Kazín | |
Poloha | |
Adresa | vrch Kazín, Jíloviště, ![]() |
Souřadnice | 49°56′52,18″ s. š., 14°20′20,63″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 36355/2-2359 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kazín je pravěké výšinné opevněné sídliště a zaniklý vrcholně středověký hrad na skalním ostrohu Kazín na pravém břehu Berounky, severně od obce Jíloviště a poblíž hradiště Humensko. Archeologické stopy jsou chráněny jako kulturní památka. Předmětem ochrany je hradiště Kazín na vymezených pozemcích.[1]
Pravěké hradiště je doloženo nálezy z konečné fáze středního eneolitu, z období řivnáčské kultury.[1] Starší středověký název lokality je neznámý. Jméno Kazín bylo s vrchem spojeno až během romantismu v devatenáctém století. August Sedláček místo chybně spojil s tvrzí Bluk. Rozsah a podoba terénních pozůstatků odpovídá středověkému hradu.[2] Literaturou uváděné středověké nálezy jsou ztracené a při novodobých sběrech byl nalezen pouze pravěký materiál.[2] Václav Krolmus na vrcholu viděl a popsal kamenné zdi.[3]
Hradiště leží na ostrohu, který se táhne ve směru východ–západ. Západní strana ostrožny je úzká, tyčí se nad řekou Berounkou, na jihu ostrožnu vymezuje rokle s potokem.[1] Pozůstatky hradiště jsou v terénu patrné,[1] ale není jasné, které relikty patří k pravěkému a které ke středověkému osídlení.[2] Lokalita byla poškozena výkopy v devatenáctém století[2] a archeologickým výzkumem Jana Axamita zaměřeným na pravěkou fázi osídlení.[3]
Samotné hradiště je složeno ze dvou částí: z jádra a předhradí. Předhradí má přibližně obdélný půdorys, na severu a na východě obklopený širokým příkopem. Na jižní straně je patrný náznak parkánu. Na severní straně se vně příkopu dochoval val.[2] Jádro je od předhradí odděleno dalším příkopem. Povrch jádra je velmi členitý, ale nelze rozlišit, zda jsou terénní útvary pozůstatky staveb nebo výkopů. Pokud jde o zbytky staveb, mohly by nerovnosti v zadní části areálu náležet rozměrné dlouhé stavbě a menší zástavba stála také podél severního okraje jádra.[2]