V následujícím článku prozkoumáme téma Kavkazská Albánie, které bylo v průběhu času předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Kavkazská Albánie předmětem studia a analýzy odborníků a nadšenců. V tomto článku budeme zkoumat jeho dopad, vývoj a možné výzvy, kterým v současné společnosti čelí. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit porozumět různým dimenzím a aspektům souvisejícím s Kavkazská Albánie a nabídneme komplexní vizi, která vybízí k zamyšlení a debatě.
Kavkazská Albánie Aghwank / Aluank
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Kavkazská Albánie je severovýchodně od Arménie malé historické území ve východním Kavkazu, jež je dnes součástí západního Ázerbájdžánu a na němž se od 2. století př. n. l. po 8. stol. n. l. rozkládalo stejnojmenně označované království.
Kavkazská Albánie nemá nic společného s Albánií evropskou[1][2]. Název Albánie je starořecký a označuje horskou zemi.
Od 1. století n. l. zde existovalo samostatné království, které zaniklo v roce 510, když jej dobyli Sásánovci. Albánci v této době byli pod silným kulturním vlivem sousední Arménie, od které převzali (podle Fausta Byzantského) křesťanství, písmo a jazyk. Arménská církev také kontrolovala albánskou církevní organizaci.
Pro toto úzké spojení s Arménií byly dějiny Arménie a kavkazské Albánie spojeny. V roce 628 založil byzantský císař pravděpodobně arménského[3] původu Herakleios království kavkazské Albánie a ustanovil v něm za vládce dynastii Mihranovců, která zde vládla i později pod kontrolou chalífů až do roku 821, kdy tento stát definitivně zaniká.
Významným dějepiscem tohoto království byl Movses Kalankatuaci neboli Dasxuranci (10. století), který napsal Dějiny kavkazských Albánců.