Kavád II.
Téma Kavád II. je tématem, které vyvolává zájem a debaty na dlouhou dobu. V průběhu let se stala předmětem studia, analýzy a reflexe pro odborníky a milovníky tohoto tématu. Kavád II. byl předmětem mnoha vyšetřování a jeho význam v dnešní společnosti je nesporný. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Kavád II., ponoříme se do jeho nejdůležitějších aspektů a nabídneme kompletní a aktualizovanou vizi tohoto vzrušujícího tématu.
| Kavád II. | |
|---|---|
,_minted_at_Susa_in_628.jpg) | |
| Narození | 590 |
| Úmrtí | 6. září 628 (ve věku 37–38 let) Dastagird nebo Ktésifón |
| Potomci | Ardašír III. |
| Otec | Husrav II. |
| Matka | Maria |
| Příbuzní | Bórán, Ázarméducht, Farrukhzad Khosrau V, Šáhrijar, Mardánšáh a Javanshir (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kavád II., zvaný Šéróé (v pahlavském písmu:
; persky قباد), byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující krátce roku 628, pravděpodobně šest až sedm měsíců, od února do září.[1] Jeho vládou začala v sásánovské Persii epocha úpadku, dovršená pádem říše i dynastie ve třicátých a čtyřicátých letech 7. století (viz Islámská expanze).
Původ
Kavád byl synem krále Husrava II. a jeho křesťanské manželky Marie, kterou některé prameny označují za dceru byzantského císaře Maurikia. Přestože byl nejstarším Husravovým synem, neměl vládu zdaleka jistou, neboť král favorizoval svého mladšího syna Mardánšáha z manželství se Širín, jež byla rovněž křesťankou, ale arménského původu. Kaváda to přivedlo do řad spiklenců proti otci, oslabenému porážkami ve válce s Byzancí, a v únoru 628 nakonec na perský trůn.
Vláda
Po převzetí moci dal Kavád v prvé řadě zavraždit svého otce i bratry a ihned zahájil vyjednávání o míru s byzantským císařem Herakleiem. Situace sásánovské říše byla v důsledku vojenského debaklu katastrofální, během Kavádovy vlády se však podařilo uzavřít jen předběžný mír – definitivní dohodl vojevůdce Šahrvaráz až v červenci 629. Uvnitř královské rodiny panoval od Husravovy násilné smrti nesoulad a napětí, což později zavdalo podnět ke spekulacím, že královna Širín Kaváda otrávila.
V létě roku 628 odcestoval Kavád II. do médského Holvánu, kde králové v horkém období přebývali, na místo už ale živý nedorazil. Zemřel pravděpodobně v Dastagerdu (nejspíš na mor),[2] a před smrtí ještě stihl určit císaře Herakleia za poručníka svého nezletilého syna Ardašíra. Ten poté nastoupil na perský trůn.
Poznámky
Literatura
- KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s.
- SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der Geschichte des sasanidischen Reiches. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1990. viii, 155 s. ISBN 3-534-07826-8. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kavád II. na Wikimedia Commons - (anglicky) Kavádovy mince
- (anglicky) Richard Frye, Dějiny starověkého Íránu Archivováno 2. 9. 2006 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Husrav II. |
|
Perský král 628 |
|
Nástupce: Ardašír III. |
