V tomto článku budeme podrobně analyzovat Katedrála Bagrati a jeho dopad na dnešní společnost. Katedrála Bagrati je v posledních letech velmi aktuální téma, které vyvolává debaty a kontroverze v různých oblastech. Je důležité porozumět důležitosti Katedrála Bagrati a tomu, jak se vyvíjel v průběhu času, a také různým úhlům pohledu, které na něj existují. Prostřednictvím zkoumání různých perspektiv a relevantních dat se snažíme osvětlit Katedrála Bagrati a jeho vliv na naši společnost.
Katedrála Bagrati | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 42°16′38,28″ s. š., 42°42′15,48″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Gruzínská pravoslavná církev |
Zasvěcení | Pokrov přesvaté Bohorodice |
Zánik | 1692 |
Architektonický popis | |
Výstavba | 11. století |
Další informace | |
Adresa | Kutaisi, ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katedrála Bagrati je katedrála z 11. století, která se nachází v gruzínském městě Kutaisi. V roce 1692 byla značně poškozena osmanskými vojsky a následně chátrala[1]. V polovině 20. století započaly práce na její opravě, které pokračují dodnes. Jedná se o unikátní památku, která zachycuje gruzínský architektonický vývoj. V roce 1994 byla společně s klášterem Gelati zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Od roku 2010 byla zařazena mezi památky v ohrožení, organizace UNESCO vyjádřila obavy o zachování autentického historického charakteru stavby vzhledem k v té době probíhajícím rekonstrukčním pracím.[zdroj?] V roce 2017 byla katedrála ze seznamu světového dědictví vyňata, zatímco klášter Gelati spolu s akademií i nadále zůstává památkou UNESCO.