V tomto článku prozkoumáme Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim), téma, které v poslední době upoutalo zájem a pozornost mnoha lidí. Se širokou škálou implikací a aplikací je Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim) tématem, které pokrývá tak rozmanité oblasti, jako je věda, technologie, politika, kultura a společnost obecně. Jak budeme postupovat v analýze Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim), ponoříme se do jeho významu, dopadu a relevance v dnešním světě a prozkoumáme různé perspektivy, které kolem tohoto tématu existují. Od svých počátků až po současnou evoluci je Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim) nadále předmětem diskusí a úvah a tento článek se snaží objasnit jeho mnohé aspekty a jeho význam v současné krajině.
Katedrála Panny Marie v Hildesheimu | |
---|---|
Místo | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 52°8′56″ s. š., 9°56′50″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolicismus |
Zasvěcení | Panna Maria |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | románská architektura |
Výstavba | 9. století |
Další informace | |
Adresa | Hildesheim, ![]() |
Oficiální web | Oficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katedrála Panny Marie (Hildesheim) | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | ![]() |
Typ | kulturní památka |
Kritérium | i, ii, iii |
Odkaz | 187 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1985 (9. zasedání) |
Katedrála Panny Marie (německy Dom St. Mariä Himmelfahrt v Hildesheimu je katedrála vystavěná po etapách od 9. století v otonském slohu, od poloviny 11. do 12. století v románském slohu; dostavěná a rekonstruovaná v letech 1950-1957 a 2010-2014. Je to největší chrámová stavba v Německu.
V roce 1985 byla spolu s kostelem svatého Michala zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.
Po založení biskupství v roce 815 v Hildesheimu vznikla mariánská kaple v místě v dnešní apsidy pod kryptou. Později dal biskup Guntar z Hildesheimu jižně od kaple postavit baziliku zasvěcenou svaté Cecilii se dvěma okrouhlými věžemi, která sloužila jako pohřebiště prvních čtyř biskupů. Z obou staveb se dochovaly jen zbytky základů, biskupská hrobka, fragmenty pozdějších staveb a 800 středověkých hrobů.
Současnou katedrálu začal v roce 872 postavit biskup Altfrid jako trojlodní baziliku na křížovém půdorysu s dvoustupňovým westwerkem. V roce 1046 ji těžce poškodil požár. Biskup Azelin plánoval vybudovat novou stavbu západně od poškozené katedrály. Jeho nástupce Hezilo z Hildesheimu od tohoto plánu ustoupil a pokračoval ve výstavbě existující katedrály s přilehlou kapitulou. Do 14. století pokračovaly další významné stavební úpravy, ale při zachování původního Altfridova půdorysu. Z období gotiky pocházejí boční kaple na severní a jižní straně. Křížení je barokní. V 19. století byl původní westwerk nahrazen novorománskou dvojitou věží, která byla zničena v roce 1945.
Během druhé světové války byla stavba v podstatě úplně zničena, zůstaly stát jen novorománské ostění západní strany, vnější obvodové zdi, část jižní boční lodi s kaplí sv. Vavřince a krypta. V letech 1950 až 1957 byla ve zjednodušené formě znovu postavena a zvýšeno niveau podlah.
Po dlouholetých přípravách a začal v roce 2009 archeologický průzkum a následovala komplexní rekonstrukce stavby, pro niž byla 10. ledna 2010 katedrála uzavřena. Během stavebních prací místo dómu sloužil , tak jako po druhé světové válce, biskupský kostel Bazilika svatého Gotharda. Slavnostní znovuotevření katedrály se uskutečnilo 15. srpna 2014 a zahájilo oslavy 1200 let existence biskupství, které se uskutečnily roku 2015. V jejich rámci bylo otevřeno rozšířené Dómské muzeum.
Významné umělecké památky
Po východní apsidě dómu se pne šípková růže zvaná tisíciletá, jejíž stáří je podle legendy stejné jako stáří kláštera, tedy více než tisíc let.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katedrála Panny Márie (Hildesheim) na slovenské Wikipedii. (doplněný a opravený)