V tomto článku budeme hovořit o Katalin Szőkeová a jeho dopadu na moderní společnost. Katalin Szőkeová je dnes velmi aktuální téma a vyvolává neustálé diskuse v různých oblastech. Od svého vzniku podnítil Katalin Szőkeová zájem odborníků i fanoušků a generoval nekonečné názory a teorie, které se mu snaží dát smysl a pochopení. V průběhu let se Katalin Szőkeová stal předmětem studií, výzkumů a analýz, které se snaží rozluštit jeho skutečný význam a důsledky, které má na každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Katalin Szőkeová a jeho roli v současném světě, analyzujeme jeho mnoho aspektů a jak utvářel realitu, ve které žijeme.
Katalin Szőkeová | |
---|---|
![]() Katalin Szőkeová v roce 1952 | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 17. srpna 1935 |
Místo narození | Budapešť, Maďarsko |
Datum úmrtí | 27. října 2017 (ve věku 82 let) |
Místo úmrtí | Los Angeles |
Stát | ![]() |
Sportovní údaje | |
Disciplína | volný způsob |
Účast na LOH | 1952, 1956 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | Helsinky 1952 | 100 m volný způsob |
zlato | Helsinky 1952 | 4 × 100 m v. způsob |
Katalin Szőkeová, nepřechýleně Katalin Szőke (17. srpna 1935, Budapešť – 27. října 2017 Los Angeles[1]) byla maďarská plavkyně. Na olympijských hrách 1952 v Helsinkách získala zlaté medaile v závodě na 100 metrů volným způsobem a ve štafetě 4 × 100 metrů volným způsobem. Na obou těchto tratích také vyhrála mistrovství Evropy v plavání 1954. Vytvořila čtyři světové rekordy.
Jejím otcem byl Márton Homonnai, dvojnásobný olympijský vítěz ve vodním pólu, který za druhé světové války působil ve Straně Šípových křížů a roku 1945 emigroval do Argentiny. Szőkeová pak vystupovala pod dívčím příjmením své matky.[2] Po Letních olympijských hrách 1956, kde na stometrové trati nepostoupila do finále, odešla do Spojených států. Jejím prvním manželem byl Kálmán Markovits a druhým Árpád Domján, oba bývalí reprezentanti Maďarska ve vodním pólu.
V roce 1985 byla uvedena do Mezinárodní plavecké síně slávy.[3]