Dnes je Karl Shuker tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Po dlouhou dobu byl Karl Shuker předmětem studia a analýz, ale postupem času získal ještě větší význam. Toto téma upoutalo pozornost odborníků a profesionálů z různých oblastí, kteří se věnovali zkoumání a ponořování se do jeho různých aspektů. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život, politiku, kulturu nebo technologie, Karl Shuker se dnes stal nevyhnutelným referenčním bodem. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Karl Shuker a jeho vliv na naši společnost.
Dr. Karl P. N. Shuker | |
---|---|
Narození | 9. prosince 1959 (65 let) West Midlands |
Povolání | biolog, zoolog, spisovatel, básník a cryptozoologist |
Alma mater | Univerzita v Leedsu Birminghamská univerzita |
Ocenění | člen Královské entomologické společnosti |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karl P. N. Shuker (* 9. prosince 1959) je britský zoolog a spisovatel. Žije ve West Midlands. Kromě psaní se živí rovněž jako poradce v otázkách zoologie a spolupracovník médií – objevuje se v rozhlase i televizi, a cestuje po celém světě. Jeho specializací je kryptozoologie. Je považován za jednoho z jejích nejvýznačnějších současných představitelů. Michal Newton o něm prohlásil: "Dnes je Shuker celosvětově uznáván jako autor knih a výzkumník všech aspektů života zvířat a neobjasněných fenoménů, nástupce samotného Heuvelmanse." [1]
Karl Shuker vystudoval zoologii na univerzitě v Leedsu a zoologii a srovnávací fyziologii na univerzitě v Birminghamu. Je členem Londýnské zoologické společnosti, Královské entomologické společnosti, Mezinárodní kryptozoologické společnosti a Anglické obce spisovatelů. V roce 2005 po něm byl pojmenován nový druh korzetek, Pliciloricus shukeri.
Dr. Shuker napsal třináct knih; na osmi dalších se podílel jako spoluautor. Kromě toho napsal stovky článků pro časopisy o záhadách jakými jsou Fortean Times (pro něž píše pravidelný sloupek), Fate, a Strange Magazine. Je i konzultantem pro zoologickou část Guinnessovy knihy rekordů; stejnou funkci vykonával i pro pořad Into the Unknown pro Discovery TV.
Širokému publiku představil dříve málo známé kryptidy, jakými jsou například srílanský rohatý šakal, gambijský mořský had Gambo, novoguinejští ropen a gazeka, indonéští veo a rohatá kočka, irský dobhar-chú, zanzibarská makalala, etiopský pták smrti, a mnozí další. V anglicky mluvících zemích byl prvním, kdo psal obšírně o olgojovi chorchojovi. V několika knihách zmínil pověst o brněnském drakovi.