V dnešním světě je Karelové relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Karelové vyvolal řadu debat a diskuzí o svém dopadu na různé aspekty každodenního života. Její vliv sahá do mnoha oblastí, od politiky a ekonomiky až po kulturu a společnost. V tomto článku prozkoumáme fenomén Karelové do hloubky, analyzujeme jeho mnohé aspekty a jeho důsledky v dnešním světě. Prostřednictvím komplexního přístupu se pokusíme osvětlit toto složité a dynamické téma a nabídnout čtenáři ucelenější a pronikavější pohled na Karelové.
Karelové karjalaižet | |
---|---|
![]() Karelské ženy | |
![]() | 93 344[1] |
![]() | 10 000[2] |
![]() | 1 522[3] |
![]() | 524[4] |
![]() | 430[5] |
Jazyk(y) | |
Karelština • Finština • Ruština | |
Náboženství | |
Pravoslaví | |
Příbuzné národy | |
ostatní Finské národy |
Karelové (karelsky karjalaižet) jsou národ ugrofinské jazykové skupiny. Obyvatelstvo této národnosti (východofinské skupiny) žije v severozápadním Rusku, především v autonomní republice Karélie, ale také například v Tverské oblasti.
Mluví pobaltskou finštinou (v rozporu s Karely označovanými obyvateli finského regionu Karélie, kde je zachován finský dialekt). Počet Karelů prudce klesá, bylo jich ale od raného středověku přes 100 000 v Kyjevské Rusi a počet se snižoval, od 17. století jsou Karelové pod ruským vlivem. Přesto si zachovávají vlastní bohatou kulturu. Proslulý finský národní epos Kalevala byl Eliasem Lönnrotem z velké části sestaven ze slovesných útvarů karelského původu. Karelové jsou ruští pravoslavní křesťané.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karelier na německé Wikipedii.