Karel Václav Vacek
V tomto článku budeme analyzovat význam Karel Václav Vacek v dnešní společnosti. _Var1 byl základní součástí lidských dějin a jeho dopad byl transcendentální v různých oblastech, od politiky po vědu. V průběhu let vyvolal Karel Václav Vacek velký zájem a debatu mezi odborníky a fandy, čímž generuje nekonečné výzkumy a studie, které zdůrazňují jeho význam v každodenním životě. Prostřednictvím této analýzy se snažíme osvětlit významný vliv Karel Václav Vacek na různé aspekty moderního života a jeho roli při utváření našeho současného světa.
| Karel Václav Vacek | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 5. června 1908 Hřebeč |
| Úmrtí | 8. prosince 1982 (ve věku 74 let) Buštěhrad nebo Slaný |
| Povolání | hudební pedagog, hudební skladatel, sbormistr, dirigent, houslista a hudebník |
| Nástroje | housle |
| Příbuzní | Václav Vacek (bratr) Václav Vacek (synovec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel (Václav) Vacek (5. června 1908 Hřebeč – 8. prosince 1982 Buštěhrad) byl český hudební pedagog, ředitel škol (v Kladně, Buštěhradu, Praze a Plzni), skladatel, sbormistr a dirigent symfonických orchestrů (v Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Příbrami a Praze), houslista, autor skladeb pro sólové nástroje s doprovodem orchestru, operet a slavnostních pochodů. Bratr houslisty a hudebního pedagoga Václava Vacka, strýc jeho syna a pražského houslaře Václava Vacka.
Byl absolventem pražské konzervatoře, dirigování také soukromě studoval u Pavla Dědečka, státní zkoušku složil z řízení sboru a orchestru. Od roku 1935 byl správcem české hudební školy v Českém Krumlově, kde do druhé světové války řídil ženský sbor Dalibor.
Působení v Buštěhradu
Byl prvním ředitelem buštěhradské hudební školy, po uzavření školy za druhé světové války založil Městský hudební a pěvecký sbor Buštěhrad, kde byl v letech 1941–1951 sbormistrem a v době druhé světové války významně rozvíjel kulturní činnost ve městě. V roce 1977 založil Pěvecký sbor města Buštěhradu.
Působení v Kladně
Karla Vacka, od roku 1947 ředitele Městské hudební školy v Kladně, po své nemoci jmenoval v roce 1948 svým nástupcem zakladatel a dirigent Kladenské filharmonie Hynek Kubát. Po svém zvolení pronesl slova: "Nikdy nedávám vinu orchestru, je-li jeho výkon nedokonalý, neboť orchestr přednáší dílo tak, jak jej dirigent nacvičil a jak hudební dílo řídí." V listopadu téhož roku se Kladenská filharmonie rozloučila s Hynkem Kubátem nad jeho rakví smuteční písní Karla Vacka.[1]
Karel Vacek orchestr vedl až do ledna 1954 kdy zanikl s jeho odchodem do Prahy, kde působil jako ředitel pedagogického oddělení na Pražské konzervatoři[2] a zástupce ředitele Pražské konzervatoře, za jeho působnosti bylo obnoveno operetní oddělení. Zasloužil o založení Státní konzervatoře v Plzni v roce 1961, kde byl také prvním ředitelem.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ VEVERKOVÁ, Irena. Kladenská filharmonie. Slánský obzor. 1996, roč. 4, s. 27–31. Dostupné online.
- ↑ POŠTOLKA, Jakub. Historie hudebních aktivit na Kladensku. Plzeň, 2013. 67 s. Bakalářská práce. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity; Katedra hudební kultury. Vedoucí práce Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D.. Dostupné online.
- ↑ PACHNEROVÁ, Marie. Plzeňská konzervatoř se zaměřením na houslové oddělení. Praha, 2019. 116 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy; Katedra hudební výchovy. Vedoucí práce PhDr. Gabriela Kubátová, Ph.D.. s. 10. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Václav Vacek
- Karel Václav Vacek v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Ceskyhudebnislovnik.cz: Vacek Karel Václav Archivováno 31. 3. 2020 na Wayback Machine.
