Karel Pezl

V dnešním světě je Karel Pezl tématem, které přitahuje pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku je Karel Pezl předmětem debat, kontroverzí a studií, což vyvolává neustálý zájem o různé oblasti. Ať už kvůli svému významu ve společnosti, jeho dopadu na ekonomiku nebo jeho vlivu na populární kulturu, Karel Pezl se stal tématem velkého významu a významu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Karel Pezl, analyzujeme jeho vývoj v průběhu času a prozkoumáme jeho dopad na různé aspekty každodenního života.

arm. gen. Ing. Karel Pezl
Narození14. září 1927
Domažlice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí10. října 2022 (ve věku 95 let)
Povolánívoják, vojenský velitel a voják z povolání
OceněníŘád Bílého lva (2017)
Čestné občanství Prahy 6 (2019)
Funkcenáčelník Generálního štábu Armády České republiky (1993)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Pezl (14. září 1927 Domažlice – 10. října 2022)[1] byl československý a český voják, v letech 1991–1992 poslední náčelník československého generálního štábu a v roce 1993 první náčelník Generálního štábu Armády České republiky.

Životopis

Vojákem z povolání se stal v srpnu 1948, kdy byl vyřazen z Vojenské akademie v Hranicích. V letech 1948–1950 působil jako velitel čety akademiků tamtéž. V letech 1950–1951 působil jako velitel roty v pěchotní vojenské akademii v Lipníku nad Bečvou.[2] V letech 1951–1953 byl frekventantem Vojenské akademie v Praze. V letech 1953–1955 náčelník operačního oddělení 8. mechanizované divize v Kolíně. Od dubna 1955 byl náčelníkem operačního oddělení 2. střeleckého sboru v Písku.[2] V letech 1956–1958 působil jako náčelník operační skupiny 1. Vojenského okruhu v Praze. Od srpna 1961 působil ve funkci náčelníka operačního oddělení velitelství 1. armády v Praze. V letech 1965–1971 působil na generálním štábu ČSLA. V únoru 1971 odvolán z funkce náčelníka správy operační a bojové přípravy.[2]

Z politických důvodů byl tedy v roce 1971 z armády propuštěn a začal pracovat jako noční vrátný v recepci Interhotelu Praha.[2] V roce 1972 nastoupil jako vedoucí výzkumný pracovník do Výzkumného ústavu spojů v Praze.[2]

Po sametové revoluci se stal v březnu 1991 poradcem a následně i náměstkem ministra obrany.[3] V dubnu 1991 opět přijat do armády. V hodnosti generálporučíka nastoupil 1. května 1991 na post náčelníka Generálního štábu Československé armády,[4] kterým byl až do rozdělení federace na konci roku 1992.[5] Od 1. ledna do 30. června 1993 působil jako první náčelník Generálního štábu Armády České republiky,[6] dne 24. února 1993 byl povýšen do hodnosti generálplukovníka.[7] Od července 1993 byl poradcem prezidenta Václava Havla,[3] který jej 30. září 1993 povýšil do hodnosti armádního generála.[7] Dne 28. října 2017 mu byl z rukou českého prezidenta Miloše Zemana propůjčen Řád Bílého lva.[8] V roce 2019 obdržel Čestné občanství Prahy 6.[9]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ AUT - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e STEHLÍK, Eduard. Srdce armády - Generální štáb 1919-2004. 1. vyd. Praha: AVIS, 2006. 95 s. S. 86. 
  3. ↑ a b Galerie náčelníků Generálního štábu . Vojenstvi.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ JANOŠEC, Josef; MAREK, Jindřich; PERNICA, Bohuslav. Armáda České republiky. Symbol demokracie a státní suverenity 1993–2012. Praha: Ministerstvo obrany ČR, odbor komunikace a propagace, 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. ISBN 978-80-7278-614-5. S. 18.  Archivováno 12. 5. 2014 na Wayback Machine.
  5. ↑ Janošec–Marek–Pernica, s. 37.
  6. ↑ Janošec–Marek–Pernica, s. 153.
  7. ↑ a b Janošec–Marek–Pernica, s. 187.
  8. ↑ Prezident Zeman udělil státní vyznamenání Schröderovi, Troškovi i Vondráčkové. Novinky.cz . Borgis, 2017-10-28 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-29. 
  9. ↑ Čestní občané • Praha 6. www.praha6.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13. 
  10. ↑ Válka.cz, Záslužný kříž ministra obrany České republiky
  11. ↑ Medaile Za zásluhy. I. stupně

Literatura

  • BAROCH, Pavel. Devět generálů: 30 let armády České republiky pohledem náčelníků Generálního štábu Armády České republiky. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - VHÚ Praha, 2022. ISBN 978-80-7278-850-7 Dostupné online

Externí odkazy

Náčelníci Generálního štábu Armády České republiky

Karel Pezl (1993) • Jiří Nekvasil (1993–1998) • Jiří Šedivý (1998–2002) • Pavel Štefka (2002–2007) • Vlastimil Picek (2007–2012) • Petr Pavel (2012–2015) • Josef Bečvář (2015–2018) • Aleš Opata (2018–2022) • Karel Řehka (od 2022)