Karel Lenhart
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Karel Lenhart a prozkoumáme jeho původ, dopad a význam dnes. Od svého vzniku Karel Lenhart upoutal pozornost milionů lidí po celém světě, vyvolal vášnivé debaty a vyvolal nebývalý zájem. V průběhu let se Karel Lenhart vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a vždy zůstal velmi důležitým tématem. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do jeho mnoha aspektů, objevíme jeho skutečný význam a jeho vliv v různých oblastech. Přidejte se k nám na této cestě za poznáním a poznáním Karel Lenhart.
| Karel Lenhart | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. ledna 1904 Olomouc  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 29. května 1978 (ve věku 74 let) Olomouc  Československo |
| Místo pohřbení | Olomouc |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | sochař, restaurátor |
| Rodiče | Jindřich Lenhart, malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Lenhart (24. ledna 1904 Olomouc[1] – 29. května 1978 Olomouc) byl český sochař a restaurátor. Žil a tvořil v Olomouci. Vystudoval pražskou AVU u prof. Otakara Španiela. Jeho otec byl malíř Jindřich Lenhart. Oba měli ateliér v areálu Olomouckého hradu, kde se nachází také jejich společná pamětní deska.
Dílo
- 1926: návrh sochařské výzdoby Masarykovy věže samostatnosti[2] v Hořicích
- 1928: pamětní deska generála Lafayetta na nám. Republiky v Olomouci (zničeno 1939, obnoveno 1997)
- 1933: pamětní deska Pavla Křížkovského, Křížkovského 6, Olomouc
- 1935: pamětní deska politika Jana Žáčka (1849–1934) na Národním domě, ul. 8. května 21, Olomouc
- 1935: pamětní deska básníka Jiřího Wolkera, vila Bellevue na Svatém Kopečku
- 1936: pamětní reliéf malíře Karla Wellnera v Čechových sadech v Olomouci
-
Pamětní deska generála Lafayetta v Olomouci (1928) -
Pamětní deska Pavla Křížkovského v Olomouci (1933) -
Jan Žáček (1935) -
Jiří Wolker (1935) -
Reliéf Karla Wellnera v Olomouci (1936)
- 1942: Svatokopecká madona, socha na božích mukách v Lulči
- 1946: Žal, skulptura na Žižkově náměstí v Olomouci[3]
- 1947: Rudolf Doležal, Vojtěch Hořínek, Karel Lenhart: Pomník pěvci slezských písní Petru Bezručovi v Bezručových sadech v Olomouci[3]
- 1948: socha na kašně Hygie v Olomouci[3]
- 1972: pamětní deska Josefa Nešvery na domě Vikárka, Komenského 13, Olomouc[3]
- Od roku 1926 do konce 70. let 20. století se průběžně podílel na restaurování sochařské výzdoby sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci.[4]
-
Žal (1946) -
Rudolf Doležal, Vojtěch Hořínek, Karel Lenhart: Pomník pěvci slezských písní v Bezručových sadech (1947) -
Kašna Hygie v Olomouci (1948) -
Pamětní deska Josefa Nešvery v Olomouci (1972) -
Ateliér v areálu Olomouckého hradu, ve kterém Lenhart tvořil v letech 1945–1978
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mořice v Olomouci
- ↑ Archivovaná kopie. www.horice.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-12.
- ↑ a b c d JENIŠTA, Jan; DVOŘÁK, Václav; MERTOVÁ, Martina. Bilance : umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945-1989 = Art in the public space in Olomouc from 1945 to 1989. 1. vydání. vyd. Olomouc: , 2016. 301 s. ISBN 9788087895801. OCLC 978649826
- ↑ http://www.restaurovani.cz/frameset2.htm
Literatura
- TICHÁK, Milan. Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc: Burian a Tichák, 2002. 170 s. ISBN 80-239-0501-5.
- Mrňková Eliška. Karel Lenhart (1904 - 1978), sochař a restaurátor, 2015.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Lenhart na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Lenhart
- Karel Lenhart v informačním systému abART
- Bc. Eliška Mrňková, Diplomová práce - Karel Lenhart (1904 – 1978), Sochař a restaurátor
