V tomto článku prozkoumáme význam Karel Hlavoň v současné společnosti. Od svých počátků až do současnosti má Karel Hlavoň velký vliv v různých oblastech každodenního života. V průběhu historie byl Karel Hlavoň předmětem fascinace a studia a jeho dopad zanechal stopy v kultuře, politice, ekonomii a psychologii. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak Karel Hlavoň formoval naše vnímání a chování, a prozkoumáme jeho klíčovou roli při utváření individuální a kolektivní identity. Podobně se ponoříme do různých perspektiv a přístupů, které byly vyvinuty kolem Karel Hlavoň, abychom lépe porozuměli jeho významu v dnešním světě.
Narození | 21. ledna 1930 Brno-Brněnské Ivanovice |
---|---|
Úmrtí | 30. července 2009 (ve věku 79 let) Brno |
Škola/tradice | marxistická filozofie |
Oblasti zájmu | etika, dějiny klasické německé filozofie |
Význačné ideje | snaha prokázat, že morálka a mravnost nejsou závislé na náboženské víře |
Alma mater | filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Významná díla | Náboženství a morálka : příspěvek ke kritice křesťanské morálky, 1982 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Hlavoň (21. ledna 1930 Brno-Brněnské Ivanovice – 30. července 2009 Brno) byl český marxistický filozof a etik.
Původně se vyučil strojním zámečníkem a pracoval v montáži turbín podniku První brněnská strojírna. V roce 1950 absolvoval desetiměsíční státní kurs pro přípravu pracujících na vysoké školy a do roku 1954 studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) filozofii a historii.[1] Následně působil na katedře filozofie FF MU a přednášel marxismus, etiku, dějiny etiky a dějiny německé klasické filozofie. Docentem se stal v roce 1979 prací Mravní krize křesťanství. V letech 1971–1980 působil externě na Ústavu vědeckého ateismu ČSAV v Brně, po přeměně ústavu na Ústav pro výzkum společenského vědomí a vědeckého ateismu ČSAV v něm spoluzakládal v letech 1986–1989 oddělení etiky.