V dnešním světě je Karasu (zdrojnice Eufratu) tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadům na společnost nebo jeho vlivu na populární kulturu, Karasu (zdrojnice Eufratu) se stal ústředním bodem pro debaty a úvahy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Karasu (zdrojnice Eufratu) a prozkoumáme jeho důležitost v současném kontextu. Od jeho původu až po jeho možné důsledky se ponoříme do hloubkové analýzy Karasu (zdrojnice Eufratu) a jeho role v moderním světě.
Karasu | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Délka toku | 470 km |
Plocha povodí | 22 000 km² |
Světadíl | Asie |
Pramen | |
Dumlu Dağı, Arménská vysočina 40°9′35″ s. š., 41°32′26″ v. d. | |
Ústí | |
Kebanská přehrada 38°52′29″ s. š., 38°47′38″ v. d. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Indický oceán, Perský záliv, Šatt al-Arab, Eufrat | |
![]() Povodí Šatt al-Arab. Karasu jako pravá zdrojnice Eufratu - neoznačený tok v nejsevernější části povodí. | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karasu („Černá řeka“) nebo Západní Eufrat, turecky Karasu Nehri, případně na dolním toku už Fırat (= Eufrat), starořecky Τηλεβόας (Téleboas), je řeka ve východním Turecku (provincie Erzincan a Erzurum). Je 470 km dlouhá a má povodí má o rozloze asi 22 000 km². Je pravou, kratší zdrojnicí Eufratu.
Pramení v pohoří Kargapazarı, odkud stéká do široké doliny s městem Erzurum. Odsud teče zhruba západním směrem, převážně hlubokou soutěskou, která se rozšiřuje ještě mezi městy Çayırlı a Tercan a níže u města Erzincan. Pod městem İliç obrací směr k jihu a u Kemaliye začíná vzdutí Kebanské přehrady. V ní se Karasu stéká s Muratem a vzniká Eufrat.
Nejvyšší vodnost je na jaře a nejmenší v létě.
Využívá se na splavování dřeva. Údolím toku vede několik set kilometrů železniční trati Ankara – Çetinkaya – Kars.