Ve světě Kaple svaté Kláry (Troja) jsou nekonečné aspekty a aspekty, které si zaslouží být prozkoumány a analyzovány do hloubky. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Kaple svaté Kláry (Troja) nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Tento článek se zabývá různými aspekty, které činí Kaple svaté Kláry (Troja) tématem univerzálního zájmu, a zabývá se jeho sociálními, kulturními, ekonomickými a politickými dopady. V následujících řádcích se ponoříme na cestu, která nás zavede k odhalení důležitosti a relevance Kaple svaté Kláry (Troja) v současné společnosti.
Kaple svaté Kláry | |
---|---|
![]() Kaple svaté Kláry | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Obec | Praha |
Čtvrť | Troja |
Souřadnice | 50°7′5″ s. š., 14°24′51″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Svatá Klára |
Další informace | |
Adresa | Praha, ![]() |
Kód památky | 40556/1-1531 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple svaté Kláry v Troji je barokní kaple z konce 17. století. Stojí na vrcholu vinice nad Trojským zámkem v Praze 7-Troji. Spolu s Vinicí svaté Kláry je od roku 1995 součástí areálu Pražské botanické zahrady.
Kapli nechal postavit hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka, majitel Trojského zámku, patrně roku 1695. Byla zasvěcena svaté Kláře, patronce a jmenovkyni jeho manželky Kláry Bernardiny. V roce 1924 vyhořela, po obnově získala novou střechu a sanktusník. Poslední opravou prošla v roce 1996. Kaple spadá do farnosti Salesiánského centra v Kobylisích a konají se zde nedělní mše.[1]
Kaple je jednoduchá drobná stavba obdélného půdorysu se sedlovou střechou a sanktusníkem s jehlancovou stříškou a křížem. V západním průčelí se nachází vstup do kaple, tvořený jednoduchým obdélným portálem. V bočních stěnách jsou tři polokruhově završená okna.
Interiér tvoří jediná místnost s plochým stropem a výrazným fabionem. Oltář pochází z doby obnovy kaple po požáru v roce 1924. Barokní obraz nad oltářem představuje Nejsvětější trojici s Pannou Marií a s františkánskými světci. Krucifix je z poloviny 18. století.[2]
Vypráví se, že jeden čas v kapli strašilo - téměř pravidelně vždy okolo půlnoci se rozezněl ve věžičce zvon. Po čase se vysvětlilo, že opička ze zoologické zahrady našla díru v oplocení a při svých nočních výletech se chodila houpat na provaz od zvonu.[3]