V dnešním světě zůstává Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Vrchovany) tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Ať už jde o život Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Vrchovany), historickou událost související s Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Vrchovany), nebo o pouhé zkoumání různých aspektů Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Vrchovany), je zřejmé, že toto téma nadále podněcuje zvědavost a vyvolává debaty. Od svého dopadu na společnost až po vliv na kulturu a politiku zůstává Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Vrchovany) relevantním tématem, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. V tomto článku se ponoříme do různých dimenzí Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Vrchovany) a analyzujeme jeho význam a relevanci dnes.
Kaple Nanebevzetí Panny Marie ve Vrchovanech | |
---|---|
![]() Kaple Nanebevzetí Panny Marie ve Vrchovanech (pohled ze silnice) | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Liberecký |
Okres | Česká Lípa |
Obec | Vrchovany |
Souřadnice | 50°33′13,95″ s. š., 14°34′20,3″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | českolipský |
Farnost | děkanství Dubá |
Status | obecní kaple |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Současný majitel | Macháčková Vendula Bc. |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 25827/5-3393 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Nanebevzetí Panny Marie ve Vrchovanech je sakrální stavba, která se nachází uprostřed obce Vrchovany v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Duchovní správou spadá pod Římskokatolickou farnost – děkanství Dubá.[1] Kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
Původní kaple se v místě nacházela snad již v 17. století. Znovu vystavěna nebo rozšířena byla v roce 1801.[3]
Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu s půlkruhově uzavřeným presbytářem se sakristií po jižní straně. Průčelí je se štítem, který byl upraven začátkem 19. století v stylu lidového baroka. Stěny kaple jsou členěny lizénami. Stavba má uvnitř plochý strop.[3]
V 80. letech 20. století patřil k zařízení raně barokní oltář ze 2. poloviny 17. století. Tento oltář je portálový, s boltcovým ornamentem s obrazy z 19. století. Na stěnách jsou obrazy světců – českých patronů. Další vybavení je ve stylu lidového baroka ze 2. poloviny 18. století.[3]