Kamala Harrisová

V dnešním světě je Kamala Harrisová vysoce relevantní téma, které nadále vyvolává zájem a debatu. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Kamala Harrisová předmětem studia a analýzy v různých oblastech. Jeho vliv na společnost, jeho vývoj v čase a jeho role v každodenním životě lidí jsou aspekty, které vzbudily zvědavost odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme dopad Kamala Harrisová do hloubky, analyzujeme jeho důležitost, jeho dopady a různé pohledy, které na toto téma existují. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se pokusíme osvětlit klíčové aspekty související s Kamala Harrisová a poskytneme úplný a nuancovaný pohled.

Kamala Harrisová
Kamala Harrisová (2021)
Kamala Harrisová (2021)
49. viceprezidentka Spojených států amerických
Ve funkci:
20. ledna 2021 – 20. ledna 2025
PrezidentJoe Biden
PředchůdceMike Pence
NástupceJ. D. Vance
Senátorka Senátu USA za Kalifornii
Ve funkci:
3. ledna 2017 – 18. ledna 2021
PředchůdkyněBarbara Boxerová
NástupceAlex Padilla
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana
Rodné jménoKamala Devi Harris
Narození20. října 1964 (60 let)
Oakland, Kalifornie
USAUSA USA
Národnostjihoasijští Američané, Afroameričané, Američané jamajského původu, Tamil Americans, Indičtí Američané a multirasový Američan
ChoťDouglas Emhoff (od 2014)
Partner(ka)Willie Brown, Jr. (1994–1996)
RodičeDonald J. Harris a Shyamala Gopalanová
PříbuzníMaya Harris[1] (sestra)
Tony West (švagr)
Meena Harris (neteř)
Cole Emhoff (nevlastní syn)[2]
Ella Emhoff (nevlastní dcera)[3]
Sharada Balachandran Orihuela (sestřenice)[4]
SídloLos Angeles, San Francisco, Washington, D.C., Montréal, West Berkeley a Oakland
Alma materWestmount High School (do 1981)
Howardova univerzita (do 1986)
University of California College of the Law, San Francisco (do 1989)
F.A.C.E. School
Profesepolitička, advokátka, státní zástupkyně, spisovatelka, kandidát na prezidenta a právnička
Náboženstvíbaptisté
OceněníThurgood Marshall Award (2005)
čestný doktor Univerzity Jižní Kalifornie (2015)
čestný doktorát z Howard University (2017)
Time 100 (2021)
PodpisKamala Harrisová, podpis
Webová stránkakamalaharris.com
CommonsKamala Harris
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamala Harrisová (celým jménem Kamala Devi Harris, * 20. října 1964 Oakland, Kalifornie) je americká advokátka a politička Demokratické strany, v letech 2021 až 2025 viceprezidentka Spojených států amerických.

V letech 2004 až 2010 působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu a v období 2011 až 2017 na pozici kalifornské ministryně spravedlnosti z titulu nejvyšší státní zástupkyně. Od roku 2017 byla senátorkou za Kalifornii, když ve volbách v roce 2016 porazila kongresmanku Lorettu Sanchezovou a v horní komoře tak vystřídala dlouholetou senátorku Barbaru Boxerovou, která se již neucházela o znovuzvolení. Stala se tak teprve třetí senátorkou za Kalifornii, po otci první s jamajským a po matce první s indickým, respektive tamilským, původem.[5][6]

Po výhře v prezidentských volbách 2020, kde kandidovala po boku Joea Bidena, se stala viceprezidentkou Spojených států amerických, a to jakožto první žena v této funkci a nejvýše postavená v historii amerických volených úřadů, stejně tak jako i první Afroameričanka i asijská Američanka ve funkci viceprezidenta bez ohledu na pohlaví.[7][8][9] Rovněž se stala první nebělošskou osobou v této funkci od domorodého Američana Charlese Curtise, který sloužil s prezidentem Herbertem Hooverem v letech 1929–1933.[10] Časopis Time ji společně s Bidenem vyhlásil Osobností roku 2020.[11]

Po odstoupení Bidena z prezidentských voleb 2024 byla Harrisová kandidátkou Demokratické strany v těchto volbách. Dne 6. srpna 2024 si jako svého kandidáta na viceprezidenta vybrala guvernéra Minnesoty, Tima Walze. Ve volbách ji ovšem porazil republikánský kandidát Donald Trump.

Osobní život

Původ a vzdělání

Otec Donald Jasper Harris (* 1938), který do USA emigroval z Jamajky, je emeritním profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě.[12] Matka Shyamala Harrisová, rozená Gopalanová (1938–2009), původem z Indie, byla onkoložka. Jediná sestra Kamaly se jmenuje Maya Lakshmi Westová, rozená Harrisová (* 1967).

Vystudovala politologii, ekonomii a právo na Howardově univerzitě a Hastings College of the Law Kalifornské univerzity. V letech 2004 až 2017 působila jako státní zástupkyně, z toho v letech 2011 až 2017 jako zvolená ministryně spravedlnosti Kalifornie (formálně nejvyšší státní zástupkyně).

Rodinný život

Dne 22. srpna 2014 se v kalifornské Santa Barbaře vdala za právníka Douglase Emhoffa.[13][14] O sedm dní starší Emhoff je židovského původu. Až do jejího potvrzení za demokratickou viceprezidentskou kandidátku dne 19. srpna 2020 pracoval jako advokát pro právnickou firmu DLA Piper. Následně využil neplacené dovolené.[7] Společný majetek obou manželů byl v roce 2019 vyčíslen na 5,8 milionu dolarů.[15] Zatímco Harrisová je bezdětná, Emhoff přivedl do svazku dvě děti z předchozího 25 let trvajícího manželství s Kerstin Emhoffovou – syna Colea a dceru Ellu. Harrisová se hlásí k baptistickému vyznání.[16]

Politická kariéra

Okresní státní zástupkyně v San Franciscu (2004–2011)

Jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu vyjádřila podporu pro politiku tzv. „sanctuary cities“, tedy ochranitelských či azylových měst, mezi něž se řadilo i San Francisco, která policii a městským úředníkům zakazuje ptát se lidí, s nimiž se setkají v průběhu vyšetřování, na jejich imigrační status.[17]

Nejvyšší státní zástupkyně Kalifornie (2011–2017)

Jako nejvyšší státní zástupkyně Kalifornie se postavila proti rozhodnutí Kalifornie z roku 1996, kterým byla zakázána pozitivní diskriminace na univerzitách, tedy zvýhodňování rasových menšin při přijímacím řízení. Harrisová argumentovala tím, že zákaz pozitivní diskriminace snížil rasovou diverzitu kalifornských univerzit.[18][19] V roce 2015 požádala Nejvyšší soud, aby „znovu potvrdil své rozhodnutí, že veřejné vysoké školy a univerzity mohou považovat rasu za jeden z faktorů při rozhodování o přijetí“.[20][21]

Senátorka Kalifornie (2017–2021)

Ve volbách v roce 2016 byla zvolena senátorkou za Kalifornii. Úřadu se ujala 3. ledna 2017.

V roce 2017 vystoupila proti výkonnému nařízení prezidenta Donalda Trumpa, kterým se Trump snažil omezit přijímání uprchlíků z několika většinově muslimských zemí.[22]

Prosazovala investice ve výši 100 miliard dolarů na podporu vlastnictví domů mezi Afroameričany, aby se snížila majetková nerovnost mezi černými a bílými domácnostmi.[23]

Jako senátorka podpořila sociálně-politické hnutí Black Lives Matter a protesty kvůli smrti George Floyda.[24] Vyjádřila se pro snížení rozpočtu policejních sborů a přesměrování peněz na sociální programy.[25]

Viceprezidentka (2021–2025)

V lednu 2019 oznámila záměr kandidovat v prezidentských volbách roku 2020.[26]

Během předvolební kampaně podpořila politiku povinného rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová diverzita na amerických školách (tzv. „desegregation busing“).[27] V této souvislosti vyčetla v první televizní debatě mezi demokratickými kandidáty na prezidenta dne 27. června 2019 Joeu Bidenovi, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení černošských dětí autobusy do veřejných škol s převahou bílých dětí v rámci politiky desegregace škol. Tato politika byla nařízena v 70. letech Nejvyšším soudem, který stanovil, že federální vláda může zavést povinnou školní autobusovou dopravu, aby byla zajištěna rasová rovnováha na amerických školách s převahou bílých dětí.[28][29] Cílem této politiky byl boj proti dobrovolné rasové segregaci mezi bělochy a černochy.[30] Po první prezidentské debatě popularita Harrisové mezi demokratickými voliči výrazně vzrostla.[31]

Svou kandidaturu kvůli nedostatku finančních prostředků v prosinci téhož roku stáhla a do primárek se tak nezapojila.[32] Ve volbách poté získal největší podporu bývalý viceprezident Joe Biden. Harrisová byla brzy považována za jednu z vážných čekatelek na pozici jeho spolukandidátky. Biden si ji 11. srpna 2020 vybral za kandidátku na post viceprezidentky Spojených států amerických.[33] Joe Biden se po své předběžné nominaci jako kandidát Demokratické strany na prezidenta zavázal, že za svého spolukandidáta vybere ženu. Bidenův poradní sbor pod vedením bývalého senátora Chrise Dodda se poté rozhodoval mezi 11 ženami. Vybrána byla Harrisová coby „barevná osoba“ (person of color) a zároveň profilovaná politička s obdobně středovými názory, jako má Biden sám.[13]

Sjezd demokratů v Milwaukee mezi 17. a 20. srpnem 2020, pro pandemii covidu-19 z části přesunutý na internet, potvrdil její viceprezidentskou nominaci.[34] Jako jediná kandidátka byla 19. srpna 2020 prohlášena za nominantku předsedou konvence Benniem Thompsonem.

Kamala Harrisová a Joe Biden na zasedání Národní bezpečnostní rady řeší situaci v Afghánistánu po pádu Kábulu, 18. srpna 2021

Při inauguraci prezidenta Bidena 20. ledna 2021 složila Kamala Harrisová viceprezidentský slib jako první nebělošská žena do rukou první nebělošské soudkyně Nejvyššího soudu Sonii Sotomayorové.[35][36] Ceremoniál proběhl ve slavnostním rámci, avšak bez účasti většího počtu obecenstva v důsledku opatření kvůli pandemii covidu-19.[37]

Prezident Biden pověřil v březnu 2021 Harrisovou řešením migrační krize na americko-mexické hranici.[38][39] Podle kritiků ze strany republikánské opozice nárůst nelegální migrace do USA způsobila údajně vstřícná imigrační politika Bidenovy administrativy.[40][41] Ta se namísto výdajů do pohraniční ochrany zaměřovala na zlepšení situace v zemích, odkud migranti přicházejí nejvíce („root causing strategy“).[42] Krizi na hranicích to nicméně nezmírnilo. Dne 31. října 2023 ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas při veřejném slyšení před senátním výborem pro vnitřní bezpečnost uvedl, že od začátku roku nelegálně překročilo americko-mexickou hranici do Spojených států více než 600 000 lidí, které se nepovedlo zadržet.[43]

Dne 9. listopadu 2021 prezident Biden podstoupil kolonoskopii, vyšetření prováděné v narkóze. Proto v časovém období od 10:10 do 11:35 hodin byl aktivován XXV. dodatek americké ústavy, jímž Biden předal na tuto dobu své pravomoci Harrisové jako úřadující prezidentce.

V červenci 2023 se sešla v Bílém domě se státními zástupci z celé země, aby s nimi řešila jak čelit opioidové epidemii. V roce 2022 zemřelo na předávkování drogami 110 000 Američanů a z větší části za to byly zodpovědné syntetické látky jako fentanyl, které byly původně využívané ve zdravotnictví jako léky proti bolesti.[44]

V červenci 2024 se v Bílém domě setkala s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, na kterého naléhala, aby Izrael uzavřel dohodu o příměří s hnutím Hamás, která by ukončila válku v pásmu Gazy.[45]

Jako viceprezidentka podpořila udělení amerického občanství pro více než 800 000 „dreamers“ (snílků), kteří do Spojených států imigrovali ilegálně s rodiči jako malé děti.[46]

Kandidatura na prezidentku USA 2024

Podrobnější informace naleznete v článku Kampaň Kamaly Harrisové v prezidentských volbách 2024.

V červenci 2024 jí prezident Biden krátce po svém odstoupení z prezidentských voleb oficiálně vyjádřil podporu pro její vlastní kandidaturu.[47] Tu Harrisová obratem oznámila.[48] Dne 6. srpna ji demokraté oficiálně zvolili za svou stranickou nominantku.[49] Za svého kandidáta na viceprezidenta si vybrala guvernéra Minnesoty, Tima Walze.[50]

Ve volbách nakonec Harrisovou a Walze porazil bývalý prezident Donald Trump spolu se svým spolukandidátem, senátorem J. D. Vancem.[51] Den po volbách, 6. listopadu 2024, uznala svou porážku poté, co její protikandidát Trump získal většinu volitelů.[52]

Politické postoje

Kamala Harrisová s Joem Bidenem na kolonádě Bílého domu, 2023
Kamala Harrisová a její manžel Douglas Emhoff na festivalu LGBT hrdosti ve Washingtonu, 2022

V rámci Demokratické strany se řadí k levicovému progresivnímu křídlu. Podle hodnocení serveru GovTrack.us vypracovaného na základě jejího hlasování v Senátu v letech 2015 až 2021 se jednalo o čtvrtou nejlevicovější členku horní komory.[53]

Podpořila pozitivní diskriminaci na amerických univerzitách, podle které se při přijímání studentů univerzity rozhodují podle rasového klíče a zvýhodňují se Afroameričané a Hispánci.[19] Podpořila sociálně-politické hnutí Black Lives Matter a protesty kvůli smrti George Floyda.[24][25] Podporu také vyjádřila pro tzv. „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi něž se řadilo například San Francisco, odmítající uplatňovat federální zákony ve věci imigrace a chránící nelegální imigranty. Policie se jich v těchto městech nesměla dotazovat na imigrační status ani vůči nim uplatňovat americké imigrační zákony.[17]

Je zastánkyní práva na potrat a důrazně se staví proti snahám omezovat ženám přístup k umělému ukončení těhotenství.[54] Jako senátorka prosazovala zákony na ochranu přistěhovalců, LGBT osob, legalizaci konopí, omezení držení zbraní nebo podporu rasové rovnosti.[55][56][57]

V ekonomických otázkách zastává přístup, který během svého prezidentství načrtl Joe Biden a který by se dal shrnout pod pojmem bidenomika. Ta se zaměřuje na podporu odborů a práv zaměstnanců, veřejného zdravotního pojištění, politiku dostupného bydlení a masivní infrastrukturní investice hrazené z vyššího zdanění korporací a vysokopříjmových osob. Harrisová mimo jiné podpořila zvýšení minimální mzdy, narovnání příjmových nerovností nebo odpuštění studentských půjček.[58][59][60]

Podpořila rovněž přechod na zelenou ekonomiku a politiku ochrany klimatu, která se pro ni stala jedním z klíčových témat. Předložila plán na ochranu klimatu včetně ukončení federální dotace fosilních paliv, zavedení „poplatku za znečišťování klimatu“ nebo masivní rozvoj zelené energie. Staví se proti frakování, které umožnilo rozvoj těžby ropy a zemního plynu ve Spojených státech.[61][62]

Harrisová se prezentovala jako jednoznačný stoupenec Izraele.[63] Byla spoluautorkou senátní rezoluce kritizující rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsoudila výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, deklarovaného budoucího jádra samostatného státu Palestina.[64] Během války Izraele s Hamásem vyjádřila podporu Izraeli,[65] v březnu 2024 nicméně vyzvala k dočasnému příměří a tím zvýšení toku potravinové pomoci do Gazy.[66] V říjnu 2024 Harrisová označila Írán jako největšího protivníka USA, s odkazem na jeho útok balistickými raketami na Izrael.[67]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamala Harris na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Andrew Bell: Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Inc.. Dostupné online. .
  2. ↑ Kamala Harrisová: Senate Biography of Kamala D. Harris. Senát Spojených států amerických. Dostupné online.
  3. ↑ Senate Biography of Kamala D. Harris. Senát Spojených států amerických. Dostupné online.
  4. ↑ Dostupné online.
  5. ↑ Congresswoman Loretta Sanchez finally concedes Senate race to Kamala Harris . ABC 7, 2016-11-09 . Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ WILLON, Phil. Kamala Harris is elected California's new U.S. senator. Los Angeles Times . 2016-11-06 . Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b BONOS, Lisa. The story of Kamala and Doug, a match made in Hollywood (literally). The Washington Post. Nash Holdings, 2020-08-19. Dostupné online . ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  8. ↑ MENASCE HOROWITZ, Juliana; BUDIMAN, Abby. Key findings about multiracial identity in the U.S. as Harris becomes vice presidential nominee . Pew Research Center, 2020-08-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MCEVOY, Jemima. Kamala Harris Makes History As First Female, Black, Asian American Vice President . Forbes, 2020-11-08 . Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ SOLENDER, Andrew. Here Are The 'Firsts' Kamala Harris Represents With VP Candidacy. Forbes. 2020-08-12. Dostupné online . (anglicky) 
  11. ↑ ALTER, Charlotte. Joe Biden and Kamala Harris Are TIME's 2020 Person of the Year . Time . Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ KAMALA HARRIS’ JAMAICAN HERITAGE – UPDATED – 14.01.2019 . Jamaica Global Online, 2020-08-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b SATTAR, Majid. US-Wahl: Joe Biden geht mit Kamala Harris auf Nummer sicher. Frankfurter Allgemeine Zeitung . 2020-08-12 . Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ SIDERS, David. Kamala Harris married in Santa Barbara ceremony . The Sacramento Bee, 2014-08-25 . Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ ALEXANDER, Dan. The Net Worth Of Every 2020 Presidential Candidate. Forbes . 2019-08-14 . Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ SCHOR, Elana. Harris brings Baptist, interfaith roots to Democratic ticket. The Washington Post. Nash Holdings, 2020-08-12. Dostupné online . ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  17. ↑ a b MCKINLEY, Jesse. Immigrant Protection Rules Draw Fire. The New York Times. The New York Times Company, 2006-11-12. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  18. ↑ EGELKO, Bob. Kamala Harris on race, college admission. San Francisco Chronicle . 2012-08-14 . Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b WADDINGTON, Lawrence. Kamala Harris' support of public university affirmative action defies the will of California voters. Los Angeles Times . 2016-06-29 . Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Attorney General Kamala D. Harris Files Brief in U.S. Supreme Court Affirmative Action Case, Fisher v. University of Texas. State of California Department of Justice. 2015-11-04. Dostupné online . (anglicky) 
  21. ↑ AMAR, Vikram. How race-based affirmative action could return to UC. Los Angeles Times . 2016-06-26 . Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ SEIPEL, Brooke. Kamala Harris: ‘Make no mistake — this is a Muslim ban’. The Hill . 2017-01-27 . Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ WRIGHT, Jasmine; STRACQUALURSI, Veronica. Kamala Harris unveils $100 billion black homeownership plan. CNN . 2019-07-06 . Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b SVĚRÁK, Vojtěch. S Harrisovou slaví i Black Lives Matter. Nová viceprezidentka proslula ‚grilováním‘ svědků nebo tancem v dešti. Lidovky.cz . MAFRA, 2020-11-08 . Dostupné online. 
  25. ↑ a b TOMKOVÁ, Helena. Komplikovaný výběr viceprezidentky. Biden se ptal na milostné vztahy i přezdívky od Trumpa. Lidovky.cz . MAFRA, 2020-08-13 . Dostupné online. 
  26. ↑ Americká senátorka Kamala Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku. Aktuálně.cz . Economia, 2019-01-21 . Dostupné online. 
  27. ↑ MCCORMACK, John. Kamala Harris Calls for Federally Mandated Busing. National Review . 2019-07-01 . Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ OLIPHANT, James; GIBSON, Ginger. Harris challenges Biden in breakout U.S. debate performance. Reuters . 2019-06-29 . Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ BOWLES, Nellie. Kamala Harris and Classmates Were Bused Across Berkeley. The Experience Changed Them. The New York Times . The New York Times Company, 2019-06-30 . Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ LOCKHART, P.R. Joe Biden’s record on school desegregation busing, explained. Vox . 2019-07-03 . Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ KALENDA, František. Harrisová „sestřelila“ bývalého viceprezidenta. Postaví se Trumpovi?. Finanční magazín . 2019-07-04 . Dostupné online. 
  32. ↑ KAPLAN, Thomas; MARTIN, Jonathan. Kamala Harris Endorses Joe Biden for President. The New York Times. The New York Times Company, 2020-03-08. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  33. ↑ HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Biden si za viceprezidentku vybral senátorku Harrisovou, první ženu tmavé pleti v historii. ČT24 . Česká televize, 2020-08-11 . Dostupné online. 
  34. ↑ Harrisová se stala kandidátkou demokratů na viceprezidentku USA. České noviny . 2020-08-20 . Dostupné online. 
  35. ↑ CROWLEY, Michael. Sonia Sotomayor will swear in Kamala Harris on Inauguration Day. The New York Times . The New York Times Company, 2021-01-16 . Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  36. ↑ FONTES, Kristina. Reader callout: What does having a woman as vice president mean to you?. Taunton Daily Gazette . 2021-01-21 . Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ NADWORNY, Elissa. Kamala Harris Sworn In As Vice President. NPR . 2021-01-20 . Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Harrisová dostala na starost zmírnění imigrace ze Střední Ameriky. České noviny . 2021-03-24 . Dostupné online. 
  39. ↑ HOBZA, Štěpán. Bidena tíží krize na jižní hranici. Migrace z Mexika může výrazně pomoci republikánům. Lidovky.cz . MAFRA, 2021-03-29 . Dostupné online. 
  40. ↑ HRON, Jan. Bidenova migrační krize. Vstřícnost vábí k hranici USA čím dál víc rodin. iDNES.cz . MAFRA, 2021-02-09 . Dostupné online. 
  41. ↑ Někteří pašeráci házejí děti přes plot. USA čekají největší vlnu migrantů za 20 let. Aktuálně.cz . Economia, 2021-04-03 . Dostupné online. 
  42. ↑ BIERMAN, Noah. Kamala Harris was tapped to fix the immigration crisis. Then the problem shifted. Los Angeles Times . 2024-02-05 . Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ WATCH LIVE: FBI Director Wray, DHS head Mayorkas testify in Senate hearing on threats to U.S.. PBS NewsHour . 2023-10-31 . Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ GANNON, Maddie; JONES, Reuben. VP Harris gathers attorneys general at White House to talk fentanyl crisis. Spectrum News . 2023-07-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Nastal čas na příměří, řekla Harrisová Netanjahuovi. ČT24 . Česká televize, 2024-07-26 . Dostupné online. 
  46. ↑ THOMAS, Steff Danielle. Harris vows to protect DACA: ‘The story of Dreamers is a story of America. The Hill . 2024-06-15 . Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ JOHN, Arit. Biden endorses Harris to be the next Democratic presidential nominee. CNN . 2024-07-21 . Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ DOHNAL, Martin. Budu usilovat o prezidentskou nominaci, potvrdila Harrisová. Novinky.cz . Borgis, 2024-07-21 . Dostupné online. 
  49. ↑ GANS, Jared. Harris officially secures Democratic nomination with 99 percent of delegates. The Hill . 2024-08-06 . Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ NOVÁK, Martin. Harrisová sáhla po učiteli a oblíbenci venkovanů. Může jí získat dva klíčové státy. Aktuálně.cz . Economia, 2024-08-06 . Dostupné online. 
  51. ↑ Harrisové chyběly hlasy, na něž spoléhala - Novinky. www.novinky.cz . 2024-11-06 . Dostupné online. 
  52. ↑ Harrisová uznala porážku. Boj za svobodu ale nikdy nevzdám, prohlásila. iDNES.cz . 2024-11-06 . Dostupné online. 
  53. ↑ Kamala Harris, Vice President of the United States. GovTrack.us . . Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Kamala Harris on Abortion. www.ontheissues.org . . Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ JOHNSON, Chris. Kamala Harris emerges as LGBT favorite for 2020 — there’s just one thing. Washington Blade . 2017-10-25 . Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Joe Biden is the only Democrat left running for president. These are the others who were once in the race. CNN . 2020-04-08 . Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ LUHBY, Tami; KRIEG, Gregory. Harris backs ‘Medicare-for-all’ and eliminating private insurance as we know it. CNN . 2019-01-29 . Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ GLOCK, Judge. Kamalanomics: The presumptive presidential nominee is no moderate. City Journal . 2024-07-25 . Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ FOSTER, Sarah. How could a Harris presidency impact your finances? Her record offers some clues — and diverges some from Biden. Bankrate . 2024-07-24 . Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ REIFF, Nathan. Bidenomics: How Joe Biden’s Policies Are Shaping the U.S. Economy. Investopedia . 2024-02-21 . Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ HRON, Jan. Pro Trumpa je komunistka. Harrisová by v mnohém zašla dál než Biden. iDNES.cz . MAFRA, 2024-07-23 . Dostupné online. 
  62. ↑ Kamala Harris: Where does she stand on key issues?. BBC . 2020-10-09 . Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ KAMPEAS, Ron. 5 Jewish things to know about Kamala Harris. Jewish Telegraphic Agency . 2019-01-11 . Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Record at a Glance: California Presidential Candidate Sen. Kamala Harris on Jewish Issues. JNS News Service . 2019-01-22 . Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ US will not impose conditions on support for Israel to defend itself -VP Harris. Reuters . 2023-11-02 . Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ US VP Harris calls for 'immediate' Gaza truce in rare rebuke of Israel. Al Jazeera . 2024-03-04 . Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Kamala Harris says Iran is ‘greatest adversary’ of US. Al Jazeera . 2024-10-08 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

(←2020) Volby prezidenta Spojených států amerických v roce 2024 (2028→)
Prezident Spojených států amerických
Demokratická strana
Kandidáti

Kandidátka: Kamala Harrisová (kampaň), Spolukandidát: Tim Walz
Další kandidáti: Paperboy Prince • Vermin Supreme • Terrisa Bukovinacová • Bob Ely
Odstoupili během primárek: Joe Biden (kampaň, odstoupení) • Marianne Williamsonová (kampaň) • Dean Phillips (kampaň) • Jason Palmer • Cenk Uygur
Odstoupili před primárkami: Robert F. Kennedy Jr. (kampaň) • Jerome Segal

Republikánská strana
Kandidáti

Kandidát: Donald Trump (kampaň), Spolukandidát: J. D. Vance
Odstoupili v průběhu primárek: Nikki Haleyová (kampaň) • Ron DeSantis (kampaň) • Asa Hutchinson (kampaň) • E. W. Jackson • Vivek Ramaswamy (kampaň)
Odstoupili před primárkami: Doug Burgum • Chris Christie • Larry Elder • Will Hurd • Perry Johnson • Steve Laffey • Mike Pence • Tim Scott • Corey Stapleton • Francis Suarez

Libertariánská strana
Kandidáti

Kandidát: Chase Oliver, Spolukandidát: Mike ter Maat
Neúčast na volebních lístcích: Art Olivier • Michael Rectenwald • Mike ter Maat • Robert F. Kennedy Jr.
Odstoupili před primárkami: Joe Exotic

Strana Zelených
Kandidáti

Kandidátka: Jill Steinová, Spolukandidát: Butch Ware
Další kandidáti: Jasmine Sherman • Randy Toler
Odstoupili před primárkami: Emanuel Pastreich • Cornel West (kampaň)

Nezávislí
S podporou
NLP, AIP
S podporou
GMPJP, OPP
UCP, UPA
Třetí strany
Americká strana solidarity

Kandidát: Peter Sonski

Pirátská strana

Kandidát: Vermin Supreme

Legal Marijuana Now Party

Kandidát: Dennis Schuller, Spolukandidát: Rudy Reyes

Strana socialismu a svobody

Nominant: Claudia de la Cruzová (kampaň), Spolukandidátka: Karina Garcia

Státoprávní strana

Nominant: Randall Terry, Spolukandidát: Stephen Broden

Socialistická strana rovnosti

Nominant: Joseph Kishore, Spolukandidát: Jerry White

Viceprezidenti Spojených států amerických

John Adams (F) · Thomas Jefferson (SR) · Aaron Burr (SR) · George Clinton (SR) · Elbridge Gerry (SR) · Daniel D. Tompkins (SR) · John C. Calhoun (D) · Martin Van Buren (D) · Richard Mentor Johnson (D) · John Tyler (W) · George M. Dallas (D) · Millard Fillmore (W) · William R. King (D) · John C. Breckinridge (D) · Hannibal Hamlin (R) · Andrew Johnson (U) · Schuyler Colfax (R) · Henry Wilson (R) · William A. Wheeler (R) · Chester A. Arthur (R) · Thomas A. Hendricks (D) · Levi P. Morton (R) · Adlai E. Stevenson (D) · Garret Hobart (R) · Theodore Roosevelt (R) · Charles W. Fairbanks (R) · James S. Sherman (R) · Thomas R. Marshall (D) · Calvin Coolidge (R) · Charles G. Dawes (R) · Charles Curtis (R) · John Nance Garner (D) · Henry A. Wallace (D) · Harry S. Truman (D) · Alben W. Barkley (D) · Richard Nixon (R) · Lyndon B. Johnson (D) · Hubert Humphrey (D) · Spiro Agnew (R) · Gerald Ford (R) · Nelson Rockefeller (R) · Walter Mondale (D) · George H. W. Bush (R) · Dan Quayle (R) · Al Gore (D) · Dick Cheney (R) · Joe Biden (D) · Mike Pence (R) · Kamala Harrisová (D) · J. D. Vance (R)

Legenda: (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista
Senátoři 116. Kongresu Spojených států amerických
Předseda Senátu: Mike Pence • Předseda pro tempore: Chuck Grassley • Vůdce většiny: Mitch McConnell • Vůdce menšiny: Charles Schumer

 

 

 

Republikáni (53) • Demokraté (45) • Nezávislí (2)
Osobnosti roku časopisu Time
1927–1950
1951–1975
1976–2000
2001–dosud