Kaledonské hory
V tomto článku prozkoumáme dopad a význam Kaledonské hory v dnešní společnosti. Od svého vzniku upoutal Kaledonské hory pozornost akademiků, odborníků a občanů obecně a stal se tématem zájmu a výzkumu v různých oblastech poznání. V průběhu historie Kaledonské hory významně ovlivňoval vývoj lidstva, hrál zásadní roli při utváření naší kolektivní identity a evoluci našich sociálních vztahů. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme rozmanité aspekty a dimenze Kaledonské hory, pochopíme jeho dopad v minulosti, současnosti a budoucnosti a také jeho význam v současném kontextu.
| Kaledonské hory Northwest Highlands | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1 182 m n. m. (Càrn Eige) |
| Nadřazená jednotka | Skotská vysočina |
| Sousední jednotky | Grampiany |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Spojené království |
 | |
| Horniny | rula, pískovec, kvarcit |
| Souřadnice | 57°18′ s. š., 5° z. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaledonské hory (anglicky Northwest Highlands) je horský masiv na severozápadě Skotska, ve Velké Británii.[1] Zaujímá celou třetinu Skotska. Od střední části Skotska je odděluje tektonické pásmo Great Glen, kde se nachází známé jezero Loch Ness. Nejvyšší horou je Càrn Eige (1 182 m).[2]
Geografie
Kaledonské hory jsou skalnatá vysočina vymodelovaná ledovci. Časté jsou příkré svahy oddělené údolími a plošinami. Na severním pobřeží se nachází řada hlubokých fjordů.[3] Pobřeží je velmi členité, s řadou útesů a ostrovů. V pohoří se nachází četná jezera, rašeliniště, vřesoviště a málo lesů.[4] Ze stromů zde rostou především břízy a borovice. Podnebí v oblasti je oceánské s teplými a vlhkými léty s průměrnými teplotami pod 17 °C a mírnými zimami. Sníh se v zimě drží jen ve vyšších polohách od jednoho do tří měsíců.
Geologie
Kaledonské hory vznikly kaledonským vrásnění. V pleistocénu byly zaledněny.[4] Hlavními horninami jsou prekambrické ruly, dále pískovce a kvarcity.
Reference
- ↑ Index českých exonym. Standardizované podoby. Varianty. Zpracoval RNDr. Tomáš Beránek, CSc. a kolektiv. 2. rozšířené a aktualizované. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 40.
- ↑ Geografický místopisný slovník světa. Odb. red. H. Bradnová . 1. vyd. - Praha : Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 362.
- ↑ VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 157.
- ↑ a b Universum, všeobecná encyklopedie. 4. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1066-3. S. 455.
