V tomto článku prozkoumáme dopad Kabelová televize na různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na ekonomiku až po svůj význam v kulturní sféře, Kabelová televize zanechal významnou stopu v současné společnosti. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak Kabelová televize formoval sociální dynamiku a vytvořil nové příležitosti a výzvy. Od svého vzniku vzbudil Kabelová televize velký zájem a vyvolal vášnivé debaty, takže je klíčové pochopit jeho důležitost a význam v dnešním světě. Prostřednictvím holistického pohledu se tento článek snaží osvětlit různé aspekty Kabelová televize a jeho vliv na různé sféry lidského života.
Kabelová televize (CATV) je komerční označení pro technologii přenosu obrazu a dat prostřednictvím kabelových rozvodů[1]. Někdy se užívá i zkratka TKR, která znamená televizní kabelový rozvod.[2]
Jejím účelem je přinést zákazníkovi širší nabídku televizních programů a širokopásmových datových služeb[3]. Dalším významným atributem je schopnost přenášet obraz ve vyšší kvalitě, než když je přenášen terestriálně, díky stíněné kabeláži odolné proti vnějším ruchům.
Díky vhodným fyzikálním vlastnostem používané kabeláže je v ČR populární také poskytování internetových služeb[4], které zaznamenaly v první polovině 1. dekády 21. století dramatický nárůst uživatelů. Příčiny je možné hledat v dlouhotrvajícím monopolním postavení společnosti Český Telecom.
Původním záměrem kabelové televize bylo přenést televizní signál všude tam, kam z určitých příčin (např. geografických) nebylo možné vysílat[5]. Termín kabelová televize má prapůvod v sousloví Community Antenna Television a plně vystihuje výše uvedené. Rozvod televizního signálu ze společné antény, umístěné na vhodném místě, všem cílovým uživatelům. Technologie se stala velice populární zejména v severní Americe, Evropě, Austrálii a východní Asii. Naproti tomu se příliš neuchytila v řídce obydlených oblastech Afriky, kde bylo její zavádění nerentabilní. Oproti tomu se zde významně prosadily bezdrátové systémy, např. satelitní televize.
Původně byly k rozvodu signálu využívány koaxiální kabely, které byly díky pokroku nahrazovány také optickou kabeláží. Od devadesátých let 20. století je nejběžnějším nosníkem hybridní opticko-koaxiální kabeláž, tedy kombinace kabeláže optické (páteřní části rozvodu) i koaxiální (rozvody do jednotlivých domácností). Tradiční kabelové televize využívaly pro přenos výlučně analogový signál (rádiové vlny), v průběhu času ovšem dochází k digitalizaci, která umožňuje v komprimované formě poskytnout daleko více televizních programů a v lepší kvalitě oproti analogově šířeným programům, stejně jako digitální přenos dat, telefonování nebo VoD (Video on Demand).
Rozvodová skříň se zesilovači a rozbočovači je obvykle umístěna na chodbě domu a do jednotlivých bytů je signál veden koaxiálními kabely. Základními zapojení bytů jsou hvězda a kaskáda, případně mini hvězda a hřeben.[6]