Křivka bělokřídlá

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Křivka bělokřídlá, téma, které v průběhu let upoutalo pozornost mnoha lidí. Křivka bělokřídlá je koncept, který vyvolal velké debaty a diskuse v různých oblastech, od vědy a techniky až po populární kulturu a společnost obecně. Vědět více o Křivka bělokřídlá nám umožní lépe porozumět jeho dopadu na naše životy a svět kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Křivka bělokřídlá, od jeho původu a vývoje až po jeho současné a budoucí důsledky. Připravte se na cestu objevování a poznávání Křivka bělokřídlá.

Jak číst taxoboxKřivka bělokřídlá
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnkavovití (Fringillidae)
Rodkřivka (Loxia)
Binomické jméno
Loxia leucoptera
Gmelin, 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křivka bělokřídlá (Loxia leucoptera) je malý pěvec z čeledi pěnkavovitých. Od příbuzné křivky obecné se liší především širokými bílými páskami v křídle (někteří jedinci křivky obecné mohou mít slabé křídelní pásky) a širokými bílými špičkami ramenních letek. Samci jsou světleji červení, obě pohlaví mají kontrastnější skvrnění na hřbetě. Hnízdí pravidelně v Severní Americe a Rusku, v některých letech i ve Finsku a Švédsku; dává přednost modřínovým šiškám.[2] Vzácně zalétá do České republiky.[2]

Taxonomie

Rozlišují se dva poddruhy:[3]

Popis

Křivka bělokřídlá měří na déku 14,5 - 17 cm a váží 25 - 40 g. Má krátké nohy, vykrojený ocas, překřížený zobák a dva proužky v křídlech. Samec má malinově červenou hlavu, záda a břicho. Samice má hlavu, záda a břicho žlutozelené, křídla a ocas má zbarvené jako samec.[4] Od křivky obecné (Loxia curvirostra) i křivky velké (Loxia pytyopsittacus) se liší mimo jiné menší hlavou a zobákem.

Rozšíření

Hnízdí v jehličnatých lesích Aljašky, Kanady severu Spojených států amerických a severní euroasie.

Tato křivka je převážně stálá s tendencí se přesouvat na jih když je málo potravy. Americký poddruh je stěhovavější než euroasijský. Mimo hnízdní sezónu tvoří hejna, často smíšená s jinými druhy křivek. Vzácně zalétá do až do západní Evropy, obvykle společně se severskými křivkami obecnými.

Potrava

Jedná se o potravní specialisty na šišky jehličnatých stromů. Tvar zobáku je uzpůsoben k dobývání semen ze šišek. Křivka bělokřídlá preferuje semena modřínů (Larix), v eurosibiři modřínů sibiřských (L. sibirica) a modřínů dahurských (L. gmelinii) a v Severní Americe modřínů amerických (L. laricina). Živí se rovněž plody jeřábu (Sorbus) a v Severní Americe též semeny jedlovce kanadského (Tsuga canadensis) a smrku sivého (Picea glauca).

Hnízdění

Loxia leucoptera leucoptera

Hnízdo je 2 - 20 m vysoko, obvykle u kmene jehličnanu. Staví jej samice z větviček jehličnatých stromů. Snůška 3 - 4 vajec je zahřívána samicí 14 - 15 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a opouštějí hnízdo po 22 - 24 dnech ale zůstávají s rodiči ještě 6 týdnů.[4]

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
  2. ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 356–357. 
  3. ↑ Finches, euphonias . Redakce Gill Frank. International Ornithologists' Union, July 2023 . Dostupné online. 
  4. ↑ a b COLLAR, N.J.; NEWTON, I.; CLEMENT, P. Handbook of the Birds of the World. Redakce del Hoyo J.. Barcelona, Spain: Lynx Edicions, 2010. ISBN 978-84-96553-68-2. Kapitola Family Fringillidae (Finches), s. 440–617 . 

Externí odkazy