Křížová cesta (Pavlov)

V tomto článku se budeme zabývat problematikou Křížová cesta (Pavlov), která je nanejvýš důležitá v různých oblastech společnosti. Křížová cesta (Pavlov) je předmětem studia a zájmu po mnoho let a jeho význam zůstává platný i dnes. V průběhu historie hrál Křížová cesta (Pavlov) zásadní roli v životech lidí, ať už na osobní, profesní nebo akademické úrovni. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme prohloubit znalosti a porozumění Křížová cesta (Pavlov), prozkoumat jeho různé aspekty a možné důsledky v moderní společnosti. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se budeme snažit osvětlit důležité aspekty související s Křížová cesta (Pavlov), abychom čtenáři poskytli komplexní a obohacující vizi.

Křížová cesta
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice49°44′39″ s. š., 16°49′37″ v. d.
Map
Kód památky105372 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křížová cesta v Pavlově na Šumpersku se nachází v místech zaniklé vsi Střítěž v lesích západně od Pavlova. Je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Křížovou cestu tvoří dvanáct kamenných sloupků s nikou a pašijovým obrázkem, kaple Panny Marie a dřevěný misijní kříž. Zastavení pocházejí z roku 1840 a jsou zhotovena z maletínského pískovce. Podle datace na posledním sloupku byla křížová cesta opravována roku 1907. Původní obrazy malované na plechu byly ze sloupků odcizeny, na začátku 21. století byly nahrazeny novými obrazy s pašijovou tematikou od místního umělce Petra Herziga Dubnického.

Čelní fasáda samostatně stojící zděné emírové kaple Panny Marie má podobu edikuly, kdy dva mohutné přízemní sloupy portálu s dórskými hlavicemi nesou hmotnou římsu. V interiéru se nachází jednoduchý zděný oltář, původně doplněný soškami svatého Huberta a svatého Josefa. Po pravé straně kaple je umístěn dřevěný misijní kříž.

Poutní areál je posledním odkazem na stále živý kult Panny Marie Střítežské.[2]

Zajímavosti

Ves Střítěž byla zpustošena během uherských válek v 60. – 70. letech 15. století. Jedinou dochovanou stavbou zde zůstala hájenka časem přeměněná na myslivnu, která je známá z příběhů o lišce Bystroušce.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 971346621 : křížová cesta s kaplí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ Národní památkový ústav: Hájenka i soubor křížové cesty a kaple Panny Marie byly prohlášeny kulturními památkami. Tisková zpráva, Ing. arch. Jitka Štáblová, 06.06.2014.

Související články

Externí odkazy