Jur Hronec

Dnes je Jur Hronec tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Jur Hronec předmětem studia, debat a úvah. Jeho relevance a význam z něj činí téma všeobecného zájmu, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí, včetně kultury, politiky, vědy a techniky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jur Hronec, od jeho historie až po jeho dopad dnes, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Jur Hronec
Jiná jménaJuraj Hronec
Narození17. května 1881
Gočovo
Úmrtí1. prosince 1959 (ve věku 78 let)
Bratislava
Místo pohřbeníGočovo
Národnostslovenská
Alma materBabeșova a Bolyaiova univerzita
Povolánívysokoškolský pedagog
ZaměstnavatelUniverzita Komenského v Bratislavě
Oceněnídoctor honoris causa Univerzity Komenského v Bratislave (1949)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jur Hronec, někdy také Juraj Hronec (17. května 1881 Gočovo – 1. prosince 1959 Bratislava) byl slovenský matematik, pedagog a veřejný činitel.[1]

Život

Narodil se v Gočove, okres Rožňava, v rodině rolníka Ondřeje Hronce a jeho manželky Zuzany Pribékové. Vyrůstal ve skromných poměrech. Po maturitě na gymnáziu v Rožňavě studoval matematiku a fyziku na univerzitě v Kluži, kde ho učil profesor Ľudovít (Ludwig) Schlesinger (*1864 – †1933). Absolvoval studijní pobyty v Göttingeně, Berlíně, Giessenu a na pařížské Sorboně. V roce 1921 se stal členem Jednoty českých matematiků a fyziků.[2] Až do roku 1922 byl profesorem a později ředitelem kežmarského lycea.[3] Dále studoval na Karlově univerzitě v Praze, kde habilitoval v roce 1923.[2] Vyučoval na Jiráskově gymnáziu v Praze.[4] V letech 1925 až 1938 působil na Vysoké škole technické v Brně. V roce 1936 byl iniciátorem „Akce za vybudování slovenských vysokých škol. Byl prvním rektorem Státní vysoké školy technické Dr. Milana Rastislava Štefánika.[4] V letech 1945 až 1954 byl předsedou Matice slovenské.[2]

Ocenění

V Rožňavě je po něm pojmenována Základná škola akademika Jura Hronca.[5] Na uctění jeho památky byly vydány československé a slovenské poštovní známky.

Dílo

Je autorom značného počtu vědeckých prácí, publikácí a vysokoškolských učebníc, z nich nejvýznamnější jsou:

  • Matematika ako prostriedok výchovy (Kluž, 1906),
  • Vyučovanie a vyučovacia osobnosť (1923),
  • Učiteľova osobnosť (1926),
  • Algebraické rovnice a ich použitie na analytickú geometriu (1923, 1949),
  • Lineárne diferenciálne rovnice obyčajné (1938),
  • Diferenciálny a integrálny počet I, II (1941, 1957) – první slovenská vysokoškolská učebnice matematiky,
  • Diferenciálne rovnice I, II (1956–1958).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jur Hronec na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ OBEC GOČOVO | Oficiálne stránky obce | Významné osobnosti. www.gocovo.sk . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c HALKOVÁ, Zlatica. Jur Hronec – náš rodák, ale aj predseda MS 1945 – 1954 . Dom Matice slovenskej Rožňava . Dostupné online. 
  3. ↑ TKÁČOVÁ, Mária. Jur Hronec - 140. výročie narodenia významného matematika a predsedu Matice slovenskej . 2021-05-18 . Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ a b MATUŠKOVÁ, Veronika. Jur Hronec v medzivojnovom školstve . 2019-11-28 . Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ Základná škola akademika Jura Hronca. zszakarpatska.edupage.org . . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Jur Hronec na Wikimedia Commons