Julius Junek

V tomto článku prozkoumáme téma Julius Junek do hloubky. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost Julius Junek upoutal pozornost vědců, odborníků i fanoušků. V průběhu let hrál Julius Junek klíčovou roli v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Julius Junek a jeho vývoj v čase. Doufáme, že prostřednictvím výzkumu a debaty objasníme toto téma, které je dnes tak aktuální.

Julius Junek
Základní informace
Narození1. listopadu 1873
Brandýs nad Labem
Úmrtí16. října 1927 (ve věku 53 let)
Žižkov
Povolánívioloncellista
Nástrojevioloncello
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Junek (1. listopadu 1873 Brandýs nad Labem – 16. října 1927 Praha-Žižkov)[1] byl český violoncellista a hudební pedagog.

Životopis

Narodil se v Brandýse nad Labem nedaleko Prahy. Studoval hru na violoncello na Pražské konzervatoři u Hanuše Vihana.

Kvůli nemoci Otto Bergera jej v roce 1894 dočasně nahradil v Českém kvartetu.[2] Následně odešel do Záhřebu jako sólista orchestru Záhřebské opery a nějakou dobu pak učil v Lublani. Po návratu do Prahy se v roce 1900 stal sólistou orchestru pražské opery a zároveň vyučoval na Pražské konzervatoři. V roce 1906 se neúspěšně ucházel o místo sólisty ve Vídeňské filharmonii, o rok později byl přijat do orchestru, ale nikoliv na místo prvního hráče. Zároveň byl v letech 1907 angažován v orchestru vídeňské dvorní opery, v letech 1907 ažt 1911 byl také členem smyčcového kvartetu Františka Ondříčka (Ondříčkovo kvarteto).

V roce 1918, po vzniku Československa, opustil spolu s dalšími dvěma českými hudebníky, Karlem Jerajem a Adolfem Míškem) z vlasteneckých důvodů vídeňské orchestry, a navrátili se do Prahy. Junek následně vedl violoncellové oddělení na Pražské konzervatoři; k jeho žákům zde patřili mj. Rudolf Kubín či Karel Pravoslav Sadlo.

Zemřel po krátké a těžké nemoci 16. října 1927 v Praze ve věku 53 let.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Юнек, Юлиус na ruské Wikipedii.

  1. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Violoncellisten der Gegenwart in Wort und Bild — Hamburg, 1903. — S. 115.

Literatura

  • Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení. Praha: J. Otto, 25.06.1909, 9(36), s. . Dostupné online
  • URIE, Bedřich a Jaroslav PROŠEK. Čeští violoncellisté: (XVIII.-XX. století). Praha: Práce, 1946, s. 151. Dostupné online

Externí odkazy