Dnes je Jukagirská kuchyně téma, které má ve společnosti velký význam. Od svého vzniku přitahuje pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Ať už díky svému vlivu na populární kulturu, svému vlivu ve vědecké oblasti nebo důležitosti v každodenním životě, Jukagirská kuchyně se stal tématem, které nezůstane bez povšimnutí. V průběhu let vyvolal debaty, výzkumy a pokroky, které změnily způsob, jakým chápeme svět kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jukagirská kuchyně, jeho vývoj v čase, jeho význam dnes a jeho možný vliv v budoucnu.
Jukagirové, stejně jako ostatní severské národy Sibiře tradičně konzumovali hlavně zvěřinu a ryby. Kromě nich také sbírali různé lesní plody, jedlé trávy a kořínky a dokonce i houby (na rozdíl od Jakutů).
Zvěřina, například zajíc bělák, los nebo sob, se pouze vařila. Ryby (losos, jeseter, síh) se jedly syrové, zmražené, pečené, vařené či sušené. V létě se ryby dávaly do jam které byly vystlány trávou a listy kde ryba zkvasila. Zvláště ceněný byl jeseteří kaviár a jeseteří maso. Kaviár se smažil s rybími vnitřnosti nebo se z kaviáru a rozmělněné ryby pekly jakési koláče.
V létě ženy sbíraly bobule a různé kořínky a natě rostlin které sušily. Kromě toho také používaly houby jako koření do polévky. Důležité byly kořeny rostliny pulchy. Tyto kořeny chránily lidi před vyhladověním. Kořeny pulchy se ve dřevěných korytech drtily na mouku ze které se pekly rybí koláče.