V současném světě hraje Jozef Šarina zásadní roli v dnešní společnosti. Ať už na osobní, sociální, politické nebo ekonomické úrovni, Jozef Šarina nabyla v našich životech nepopiratelného významu. Od svých počátků až po současnost je Jozef Šarina předmětem debat, analýz a úvah v různých oblastech, což vyvolává názory a kontroverze. V tomto článku se ponoříme do dopadu a důležitosti Jozef Šarina v současném kontextu, prozkoumáme jeho důsledky a otevřeme debatu o jeho významu v současné společnosti.
| Jozef Šarina | |
|---|---|
| poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| Ve funkci: 1964 – 1968 | |
| poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1971 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) |
| Narození | 26. listopadu 1921 |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jozef Šarina (26. listopadu 1921 - ???[1]) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
V letech 1960-1964 byl předsedou MNV města Bánovce nad Bebravou.[2] V roce 2007 mu byl in memoriam udělen děkovný list za pomoc při rozvoji a výstavbě města.[3]
Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6]
K roku 1968 se profesně uvádí jako předseda MNV z obvodu Bánovce nad Bebravou.[7]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Bánovce nad Bebravou), kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[8]