Josef Svatoš

V tomto článku prozkoumáme téma Josef Svatoš z různých pohledů as multidisciplinárním přístupem. Budeme analyzovat jeho dopad na společnost, jeho význam dnes a jeho vývoj v čase. Kromě toho prozkoumáme různé názory a teorie, které kolem Josef Svatoš existují, a také jeho vliv v různých oblastech, jako je kultura, politika, ekonomika a technologie. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy poskytneme komplexní a podrobný pohled na Josef Svatoš s cílem obohatit znalosti a podnítit debatu na toto téma.

Josef Svatoš
Narození8. listopadu 1896
Přelovice
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 45 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Příčina úmrtípoprava zastřelením
Povoláníúředník
ChoťMarie Svatošová (roz. Sovíková)
PříbuzníMarie Svatošová (roz. Nová) (švagrová), Zdeňka Janíková (švagrová),
Rudolf Svatoš a František Svatoš (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Svatoš (8. listopadu 1896, Přelovice – 24. října 1942, koncentrační tábor Mauthausen) byl podporovatel výsadku Anthropoid a Out Distance popravený nacisty.

Život

Jose Svatoš se narodil 8. listopadu 1896 v Přelovicích do rodiny Josefa Svatoše a Kateřiny Svatošové, rozené Slavíkové. Měl dva mladší bratry: Rudolfa Svatoše (* 1905) a Františka Svatoše (* 1902). Pracoval jako kancelářský revident. Oženil se s Marií Sovíkovou a společně bydleli ve třetím patře pavlačového domu v Melantrichově ulici 463/15 nedaleko Staroměstského náměstí.

Spolupráce s parašutisty

Společně s manželkou Marií a její sestrou Zdeňkou Janíkovou (roz. Sovíkovou) ubytovávali ve svém bytě členy paraskupiny Anthropoid a Out Distance. Výhodou tohoto úkrytu byla i samostatná místnost oddělená od bytu chodbou. Darovali rtm. Gabčíkovi a rtm. Kubišovi jednu z aktovek, které zůstaly po atentátu na Reinharda Heydricha na místě činu. Do jejich bytu přiběhl Josef Gabčík několik desítek minut poté, co zaútočil na Heydricha, umyl se u nich a napil. Poté odešel v kabátě a čepici Josefa Svatoše.

Ke Svatošovým přišel také Karel Čurda několik minut předtím, než se 16. června 1942 vydal do Bredovské ulice (dnešní ulice Politických vězňů) na hlavní úřadovnu státní policie zradit gestapu parašutisty i všechny jejich spolupracovníky, které znal, včetně manželů Josefa a Marie Svatošových. Jak v říjnu 1942 vyprávěl Josef Svatoš svému spoluvězni v Malé pevnosti Terezín Václavu Krupkovi, u Svatošů působil Karel Čurda roztřeseným dojmem, kouřil jednu cigaretu za druhou a neustále se vykláněl z okna. Josef Svatoš ho musel dokonce napomenout, ať toho nechá, aby tím nepřitáhl nežádoucí pozornost. Čurda na Svatošových vyzvídal, kde jsou ostatní parašutisté, a když se to od nich nedozvěděl, odešel na gestapo.[1]

Zatčení, smrt

Svatošovi byli zřejmě první spolupracovníci parašutistů, které Karel Čurda zradil gestapu. Zatčeni byli ještě týž den, kdy je Čurda navštívil, tj. 16. června 1942. Spolu s nimi zatklo gestapo i sestru Josefovy manželky Zdeňku Janíkovou. Dne 17. června pak byli zatčeni jeho bratr Rudolf Svatoš s manželkou Marií Svatošovou, kteří bydleli v Michli. Zatčení neunikl ani bratr František, který žil na Vinohradech.

Z policejní vazby v Praze byli Svatošovi deportováni do Malé pevnosti Terezín, dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti. Pro transportu do koncentračního tábora Mauthausen byli dne 24. října 1942 v zastřeleni.[2]

Připomínka

  • Jeho jméno a jména příbuzných jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[3]
  • Jména manželů Josefa a Marie Svatošových a jejich příbuzných jsou uvedena na pamětní desce v průjezdu domu v ul. Melantrichova 463/15, Praha 1.[4]
  • Po rodině Svatošových byla v roce 2020 pojmenována ulice Svatošových v pražských Vysočanech.[5]
  • Na sloupu veřejného osvětlení v ohybu ulice Svatošových v pražských Vysočanech je pod červenou cedulí s názvem ulice umístěna také modrá smaltovaná dodatková informační uliční cedule s textem: Rodina Svatošových – patřila mezi neojobětavější podporovatele operace ANTHROPOID. Marie Svatošová (* 6. 10. 1904) se sestrou Zdeňkou Janíkovou (* 11. 4. 1909), manželem Josefem Svatošem (* 8. 11. 1896), jeho bratry Františkem Svatošem (* 14. 3. 1902), Rudolfem Svatošem (* 30. 10. 1905) a jeho manželkou Marií Svatošovou (* 19. 6. 1912) byli všichni zavražděni Němci 24. 10. 1942 a 26. 1. 1943 v KT Mauthausen.[6]

Galerie

  • Pamětní deska v průjezdu domu v ul. Melantrichova 463/15, Praha 1
    Pamětní deska v průjezdu domu v ul. Melantrichova 463/15, Praha 1
  • Tabule s názvem ulice Svatošových ve Vysočanech s modrou dodatkovou tabulí
    Tabule s názvem ulice Svatošových ve Vysočanech s modrou dodatkovou tabulí
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze

Odkazy

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5

Reference

  1. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-7649-038-3, ISBN 978-80-904878-5-7. 
  3. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 . 2019-07-20 . Dostupné online. 
  4. ↑ Pamětní deska rodina Svatošova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ Smržových a Svatošových. Dvě ulice v Praze nesou jména odbojářů z heydrichiády. iROZHLAS . 2020-09-11 . Dostupné online. 
  6. ↑ SVATOŠOVI (1) – Na sloupu veřejného osvětlení ul. Svatošových, Praha 9 – Vysočany – Pamětní desky v Praze . 2021-02-20 . Dostupné online.