V tomto článku se chystáme prozkoumat a analyzovat Josef Klement Zástěra, téma, které bylo v průběhu času předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Josef Klement Zástěra upoutal pozornost akademiků, vědců, odborníků i široké veřejnosti, protože jeho význam a dopad přesahuje hranice a obory. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme prozkoumat různé aspekty související s Josef Klement Zástěra, od jeho historického původu až po jeho vliv v současném světě. Ponoříme se do jeho důležitosti, důsledků a možných budoucích perspektiv s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fenoménu.
Josef Klement Zástěra | |
---|---|
Základní informace | |
Jinak zvaný | „Josef Klement“ |
Narození | 27. dubna 1886 Skuteč |
Úmrtí | 19. ledna 1966 (ve věku 79 let) Kralupy nad Vltavou |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, sbormistr, folklorista, středoškolský učitel, učitel a muzikolog |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Klement Zástěra (27. dubna 1886 Skuteč – 19. ledna 1966 Kralupy nad Vltavou) byl český hudební skladatel a spisovatel.
Maturoval na reálce v Kostelci nad Orlicí. Tam získal základní hudební vzdělání u ředitele místního kůru Alb. Jeřábka. Ve studiu pokračoval na Českém vysokém učení technickém v Praze. Vedle toho navštěvoval přednášky z hudební teorie na Karlově univerzitě u Zdeňka Nejedlého a Karla Steckera a soukromě se vzdělával i ve zpěvu a v metodice pěvecké výchovy. Státní zkoušku ze zpěvu složil v roce 1911. Do vypuknutí I. světové války působil jako středoškolský profesor v Reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí. Válečná léta prožil jako poručík c. a k. pěšího pluku č. 98, tzv. vysokomýtského, který se pohyboval v Uhrách a v závěru bojů roku 1918 na italské frontě u řeky Piava. Po válce se zařadil mezi české pedagogy, kteří byli vysláni na Slovensko pomoci při vytváření středního školství. Během svého působení v Kremnici (1919-1924)[1] se seznámil se svou budoucí manželkou , kolegyní Františkou Martincovou.
V roce 1924 začala pedagogická kariéra Josefa Klementa Zástěry v nově zřízeném gymnáziu Antonína Dvořáka v Kralupech nad Vltavou. Zde vyučoval předměty matematika, deskriptivní geometrie, hudební výchova[2]. Ve všech svých působištích se věnoval hudební výchově nejen ve školách, ale i propagaci hudby u široké veřejnosti. Byl průkopníkem výuky hudební výchovy s využíváním gramofonových desek.
Za svého působení na Slovensku sbíral lidové písně v Pohroní, založil pěvecký sbor Sokol. V Kralupech byl vedle své práce ve školství správcem Dvořákova musea. Publikoval řadu prací v odborných hudebních časopisech i popularizační články v denním tisku a v časopisech.
Po několika málo skladbách, které zkomponoval během studií, se vážněji začal zabývat skladbou až v době okupace. Komponoval písňové cykly, sbory, kantáty a melodramy. Velkou pozornost věnoval i hudbě chrámové. Pro svá díla používal pseudonym Josef Klement.