V tomto článku se budeme zabývat Josef Jan Šarapatka, tématem, které v posledních letech nabylo na významu. Od svého vzniku upoutá Josef Jan Šarapatka pozornost různého publika a vyvolává debaty a úvahy o svých důsledcích. V průběhu let byl Josef Jan Šarapatka předmětem výzkumu a analýz odborníků v této oblasti, kteří přispěli k rozšíření našeho chápání tohoto fenoménu. Při této příležitosti se ponoříme do analýzy Josef Jan Šarapatka z různých perspektiv a prozkoumáme její historické, sociokulturní, politické a ekonomické dimenze. Stejně tak se zajímáme o zkoumání dopadu, který má Josef Jan Šarapatka na současnou společnost a jak formovala naše způsoby myšlení a jednání. Tímto se snažíme nabídnout komplexní vizi Josef Jan Šarapatka, která vybízí k zamyšlení a dialogu na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Josef Jan Šarapatka | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 1731 Žamberk |
Úmrtí | 17. ledna 1795 (ve věku 63–64 let) Žamberk |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, varhaník a učitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Jan Šarapatka, psán Josephus Scharapatka nebo Josephus Leonardus Schaarapatka (1731 Žamberk – 17. ledna 1795[1] Žamberk) byl hudební skladatel a varhaník v kostele svatého Václava v Žamberku.
Narodil se v Žamberku. Byl učitelem hudby a varhaníkem, který účinkoval v hudebním souboru vedeném tehdejším purkmistrem Janem Ferdinandem Mazurou. Společně s Mazurou hrával téměř denně na kůru žambereckého kostela, ale i při různých příležitostech na zámku v Žamberku nebo při vystoupení ochotnických divadelníků. Byl obdivovatelem a interpretem francouzských a rakouských romantiků, obzvláště Františka Xavera Brixiho.
Dochovalo se 35 skladeb v Žamberku a 3 skladby v Ústí nad Orlicí. Jsou psány převážně na české texty. Nejzávažnější je jeho Litanie o umučení Páně.