V dnešním světě se John Dreyer stalo tématem velkého významu a zájmu. Postupem času se John Dreyer ukázalo jako téma, které nenechává nikoho lhostejným, vyvolává debaty, protichůdné názory a nekonečné úvahy. Význam John Dreyer spočívá v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života, od politiky po populární kulturu. Stejně tak John Dreyer byl předmětem studia a výzkumu, což dalo vzniknout mnoha pokrokům a objevům, které způsobily revoluci v našem chápání světa kolem nás. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad John Dreyer a jeho vliv na různé sféry společnosti.
John Dreyer | |
---|---|
![]() John Dreyer | |
Narození | 13. února 1852 Kodaň, ![]() |
Úmrtí | 14. září 1926 (ve věku 74 let) Oxford, ![]() |
Povolání | astronom a životopisec |
Zaměstnavatelé | Observatoř a planetárium v Armaghu |
Ocenění | Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1916) honorary doctor of Queen's University Belfast (1922) |
Choť | Katherine Hannah Tuthill (od 1875)[1] |
Děti | Frederic Charles Dreyer[2] John Tuthill Dreyer[2] |
Rodiče | Frederik Dreyer[2] |
Příbuzní | Desmond Dreyer[2] a Richard Dreyer[2] (vnoučata) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Louis Emil Dreyer (13. února 1852, Kodaň – 14. září 1926 Oxford) byl dánsko-irský astronom.
Narodil se jako v Kodani. V roce 1874 ve věku 22 let odcestoval za prací do Irska a pracoval jako asistent Lorda Rosse (syna a následníka Lorda Rosse, který postavil teleskop Leviathan of Parsonstown). V roce 1878 se vydal do observatoře Dunsink a v roce 1882 pak do observatoře Armagh, kde pracoval jako ředitel do roku 1916.
Jeho největším životním dílem bylo sestavení New General Catalogue (seznamu objektů hlubokého vesmíru). Tento katalog se dodnes používá, stejně jako dva jeho dodatky Index Catalogue.
Dreyer byl také historikem astronomie. V roce 1890 publikoval biografii Tycha Braha a později v tom samém roce uspořádal pro tisk Tychovy publikace i nezveřejněnou korespondenci. Dílo o historii astronomie History of the Planetary Systems from Thales to Kepler (1905) je stále poučným uvedením do této vědecké disciplíny. V současnosti je vydáváno pod názvem A History of Astronomy from Thales to Kepler.
Dreyer získal v roce 1916 zlatou medaili od Královské astronomické společnosti. Jeden z kráterů na Měsíci nese jeho jméno.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Dreyer na anglické Wikipedii.