V dnešním světě se Johanna ze Salm-Reifferscheidtu stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už mluvíme o Johanna ze Salm-Reifferscheidtu jako o veřejné osobnosti, historické události související s Johanna ze Salm-Reifferscheidtu nebo o tématu současné debaty, důležitost ponoření se do jeho významu a dopadů je nepopiratelná. V tomto článku se ponoříme do světa Johanna ze Salm-Reifferscheidtu a prozkoumáme jeho různé aspekty, abychom pochopili jeho důležitost a dopad na současnou společnost.
Johanna Salm-Reifferscheidt | |
---|---|
Narození | 18. března 1780 Praha |
Úmrtí | 13. září 1857 (ve věku 77 let) Praha |
Povolání | malířka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Johanna (Jenny) ze Salm-Reifferscheidtu, (Jenny Salmová), rozená hraběnka Pachtová (1780, Praha – 13. září 1857, Praha[1]) byla česká šlechtična a malířka.
Narodila se v Praze jako hraběnka Pachtová z Rájova. Později se provdala za starohraběte Františka Vincenta ze Salm-Reifferscheidtu (1774–1842),[2] majitele severočeského panství Lipová. Se svým manželem zde podporovali školy, kostely, výstavbu silnic a další rozvoj. Roku 1803 byla v Lipové založena obora pojmenovaná na hraběnčinu počest „Jeanneberg“.[3] Manželství zůstalo bezdětné.
Soukromě se školila v malbě v rodině Mánesů a její malba krajin a zátiší je podobná dílům Amalie Mánesové.[4] Byla nejnadanější malířkou mezi šlechtičnami.[5] V Zátiší s ještěrkou a ovocem (Národní galerie v Praze) kombinovala ovoce, které neuzrává ve stejnou dobu a obsahuje symboly zmaru a obnovení jako alegorii věčného cyklu života.[6]