V tomto článku se ponoříme hlouběji do Johann Jakob Balmer a pochopíme jeho význam v dnešní společnosti. Johann Jakob Balmer je v poslední době předmětem velkého zájmu a diskusí a je nezbytné pochopit jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na zdraví a pohodu až po svou roli v ekonomice a politice hraje Johann Jakob Balmer zásadní roli ve způsobu, jakým žijeme a jak komunikujeme se světem kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Johann Jakob Balmer a prozkoumáme, jak se vyvíjel v průběhu času, a také jeho možné důsledky pro budoucnost. Tento článek se snaží osvětlit Johann Jakob Balmer a poskytnout širší pohled na jeho význam v moderní společnosti.
Johann Jakob Balmer | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. května 1825 Lausen |
Úmrtí | 12. března 1898 (ve věku 72 let) Basilej, ![]() |
Alma mater | Technologický institut v Karlsruhe Univerzita v Basileji Humboldtova univerzita |
Pracoviště | Univerzita v Basileji |
Obory | matematika a fyzika |
Příbuzní | Luc Balmer (vnuk ze synovy strany) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Jakob Balmer (1. května 1825 Lausen – 12. března 1898 Basilej) byl švýcarský matematik a fyzik.
Vystudoval na univerzitách v Karlsruhe a Berlíně. Doktorský titul (Ph.D.) obdržel na Univerzitě v Basileji. Doktorskou práci věnoval tématu cykloidy.[1] Od roku 1859 až do své smrti učil na dívčí střední škole v Basileji, v letech 1865-1890 měl také přednášky na Basilejské univerzitě. Dlouho se zabýval hlavně geometrií, spektry, která ho nakonec nejvíce proslavila, se začal zaobírat až v závěru života.[2]
Jeho nejoceňovanějším příspěvkem byl vzorec pro výpočet vlnové délky viditelných spektrálních čar atomu vodíku. U té příležitosti definoval tzv. základní číslo vodíku, které se dnes nazývá Balmerova konstanta. Jeho jméno nese též tzv. Balmerova série, tedy série spektrálních čar ve spektru atomů vodíku, které vznikají při přechodu elektronů mezi druhou energetickou hladinou a vyššími hladinami. Vycházel přitom z měření Anderse Jonase Ångströma. Balmerovy objevy položily základy Bohrově teorii stavby atomu.
Na Měsíci je po Balmerovi pojmenován kráter.