Johann Caspar Ferdinand Fischer

V tomto článku se bude věnovat tématu Johann Caspar Ferdinand Fischer, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem. Johann Caspar Ferdinand Fischer je téma aktuální v různých oblastech, od politiky po kulturu, včetně vědy a techniky. V průběhu let se ukázalo, že Johann Caspar Ferdinand Fischer má významný dopad na životy lidí, vyvolává debaty, výzkumy a úvahy o jeho důležitosti a vlivu na různé aspekty společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy Johann Caspar Ferdinand Fischer se snažíme lépe porozumět jeho důsledkům a jeho roli v současnosti a také nabídnout komplexní vizi tohoto tématu, která upoutala pozornost široké veřejnosti.

Johann Caspar Ferdinand Fischer
Základní informace
Narození6. září 1656
Krásno
České královstvíČeské království České království
Úmrtí27. srpna 1746 (ve věku 89 let)
Rastatt
Bádensko-WürttemberskoBádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko
Povoláníhudební skladatel, varhaník a kapelník
Nástrojevarhany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska v Ostrově
Preludiu
Na motivy tance Ciaccona
Problémy s přehráváním? Nápověda.
Preludium a Fuga
Ariadne Musica - J. C. F. Fischer, Preludium a fuga č. 1, Upraveno pro klavír
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Johann Caspar Ferdinand Fischer (křtěn 6. září 1656 Krásno[1] – 27. srpna 1746 Rastatt) byl český barokní hudební skladatel a kapelník, mistr suity pro cembalo a varhany.

Život

Narodil se jako syn Jana Fischera a byl pokřtěn 6. září roku 1656 v Krásnu na Chebsku. Z prvního krátkého manželství s Marií Franciscou Macasin von Sternenfels († 1698) měl tři děti. Roku 1700 se potom podruhé oženil s Annou Franciscou († 1732), která mu dala další tři děti.

Nejprve působil v Ostrově, později v bádenském Rastattu. Přes svoje postavení dvorního kapelníka prožil část života v chudobě, když vedle starosti o početnou rodinu vydával svoje díla na vlastní náklady. Zemřel v Rastattu 27. srpna 1746.

Hudební dráha

Vystudoval v v Ostrově piaristické gymnázium, kde se naučil hrát na klavír a na housle. Jeho rané práce se dochovaly v klášterním archívu. Někdy mezi lety 1686 až 1689 začal v Ostrově působit jako kapelník u sasko-lauenburského dvora. Zde měl příležitost se setkat s rozmanitými hudebními vlivy, které se později odrážely v jeho tvorbě.

Roku 1690 se stal kapelníkem u bádenského dvora a roku 1715 se přestěhoval do Rastattu, kde sloužil bádenskému dvoru až do své smrti. Velká část jeho prací se však nezachovala. Z dnešního pohledu mají největší význam jeho skladby pro klávesové nástroje. Jeho varhanní cyklus Ariadne Musica (1702) tvoří preludia a fugy v 20 různých tóninách.

Fischer, nazývaný „bádenským Bachem“, uvedl do německé hudby francouzský vliv, reprezentovaný například Jeanem Baptistou Lullym. Nahrazením klasické francouzské předehry také přizpůsobil pro cembalo principy orchestrální suity. Z jeho díla přejímali J. S. Bach a G. F. Händel.

Dílo

  • Le journal du printemps (1695)
  • Pièces de Clavessin (1696)
  • Vesperae seu Psalmi vespertini (1701)
  • Ariadne musica (1702)
  • Lytaniae Lauretanae VII (1711)
  • Blumen-Strauss (před 1736)
  • Musikalischer Parnassus (1738)

Zajímavosti

Současné ostrovské městské fanfáry vycházejí z jeho tvorby. Ve městě mu byla také roku 1998 odhalena pamětní deska.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o křtu

Externí odkazy