V tomto článku se bude věnovat tématu Johann Caspar Ferdinand Fischer, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem. Johann Caspar Ferdinand Fischer je téma aktuální v různých oblastech, od politiky po kulturu, včetně vědy a techniky. V průběhu let se ukázalo, že Johann Caspar Ferdinand Fischer má významný dopad na životy lidí, vyvolává debaty, výzkumy a úvahy o jeho důležitosti a vlivu na různé aspekty společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy Johann Caspar Ferdinand Fischer se snažíme lépe porozumět jeho důsledkům a jeho roli v současnosti a také nabídnout komplexní vizi tohoto tématu, která upoutala pozornost široké veřejnosti.
Johann Caspar Ferdinand Fischer | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 6. září 1656 Krásno ![]() |
Úmrtí | 27. srpna 1746 (ve věku 89 let) Rastatt ![]() |
Povolání | hudební skladatel, varhaník a kapelník |
Nástroje | varhany |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Caspar Ferdinand Fischer (křtěn 6. září 1656 Krásno[1] – 27. srpna 1746 Rastatt) byl český barokní hudební skladatel a kapelník, mistr suity pro cembalo a varhany.
Narodil se jako syn Jana Fischera a byl pokřtěn 6. září roku 1656 v Krásnu na Chebsku. Z prvního krátkého manželství s Marií Franciscou Macasin von Sternenfels († 1698) měl tři děti. Roku 1700 se potom podruhé oženil s Annou Franciscou († 1732), která mu dala další tři děti.
Nejprve působil v Ostrově, později v bádenském Rastattu. Přes svoje postavení dvorního kapelníka prožil část života v chudobě, když vedle starosti o početnou rodinu vydával svoje díla na vlastní náklady. Zemřel v Rastattu 27. srpna 1746.
Vystudoval v v Ostrově piaristické gymnázium, kde se naučil hrát na klavír a na housle. Jeho rané práce se dochovaly v klášterním archívu. Někdy mezi lety 1686 až 1689 začal v Ostrově působit jako kapelník u sasko-lauenburského dvora. Zde měl příležitost se setkat s rozmanitými hudebními vlivy, které se později odrážely v jeho tvorbě.
Roku 1690 se stal kapelníkem u bádenského dvora a roku 1715 se přestěhoval do Rastattu, kde sloužil bádenskému dvoru až do své smrti. Velká část jeho prací se však nezachovala. Z dnešního pohledu mají největší význam jeho skladby pro klávesové nástroje. Jeho varhanní cyklus Ariadne Musica (1702) tvoří preludia a fugy v 20 různých tóninách.
Fischer, nazývaný „bádenským Bachem“, uvedl do německé hudby francouzský vliv, reprezentovaný například Jeanem Baptistou Lullym. Nahrazením klasické francouzské předehry také přizpůsobil pro cembalo principy orchestrální suity. Z jeho díla přejímali J. S. Bach a G. F. Händel.
Současné ostrovské městské fanfáry vycházejí z jeho tvorby. Ve městě mu byla také roku 1998 odhalena pamětní deska.