V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Johann Bernhard Basedow, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od jeho vzniku až po jeho současný vývoj se ponoříme do cesty přes Johann Bernhard Basedow, analyzujeme jeho význam v historii, jeho relevanci dnes a jeho projekci do budoucnosti. Prostřednictvím různých přístupů a perspektiv přiblížíme Johann Bernhard Basedow z různých úhlů pohledu a nabídneme čtenáři ucelenou a obohacující vizi, která nám umožní pochopit její skutečný rozsah a význam v dnešním světě.
Johann Bernhard Basedow | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. září 1724 Hamburk |
Úmrtí | 25. července 1790 (ve věku 65 let) Magdeburk |
Povolání | spisovatel, učitel, filozof, pedagog, teolog a filantrop |
Alma mater | Gelehrtenschule des Johanneums Lipská univerzita Kielská univerzita |
Témata | filozofie, teologie, pedagogika, vzdělávání, matematika a filantropie |
Děti | Ludwig von Basedow |
Příbuzní | Friedrich von Basedow a Karl Adolph von Basedow (vnoučata) |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Bernhard Basedow (11. září 1724 Hamburk – 25. července 1790 Magdeburg) byl německý pedagog, reformátor vzdělávání.
V Desavě založil v roce 1774 internátní školu Philanthropinum, v níž do roku 1778 praktikoval svůj systém zaměřený na pracovní, tělesnou, mravní i intelektuální výchovu.
Významně se zasadil zvláště o rozšíření tělesné výchovy. Zavedl tzv. desavský pětiboj, skládající se z běhu, skoků, šplhu, nošení břemen a cvičení rovnováhy. Doporučoval také tanec, zápas, jízdu na koni nebo plavání.
Je považován skauty za prvního evropského táborníka, protože se svými chlapci tábořil dva měsíce ve volné přírodě.[1]