Jindřich Ferenc
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Jindřich Ferenc. Prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Jindřich Ferenc je předmětem studia a debat po mnoho let a jeho význam je v dnešním světě stále patrný. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme osvětlit Jindřich Ferenc a analyzovat jeho důležitost a vliv v dnešní společnosti. Připojte se k nám na této cestě a objevte více o Jindřich Ferenc a jeho roli v současném světě.
| Jindřich Ferenc | |
|---|---|
 Jindřich Ferenc | |
| Základní informace | |
| Narození | 17. června 1881 Žďár nad Sázavou, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. června 1958 (ve věku 77 let) Mariánské Lázně  Československo |
| Povolání | hudební skladatel, pedagog, varhaník a básník |
| Nástroje | varhany |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Ferenc (18. června 1881 Žďár nad Sázavou[1] – 24. června 1958 Mariánské Lázně) byl český hudební skladatel a básník.
Život
Po studiích na reálce v Novém Městě na Moravě pokračoval studiem varhan na Pražské konzervatoři. Po absolvování konzervatoře si otevřel hudební školu ve Žďáru a stal se tam i ředitelem kůru. V roce 1922 nastoupil jako učitel zpěvu na učitelský ústav v Přerově. Učil pak na učitelském ústavu v Příbrami, až v roce 1924 zakotvil na Kladně. V Kladně, s výjimkou krátkého působení v Hořovicích, setrval až do své smrti.
Kromě pedagogické a skladatelské činnosti napsal několik básnických sbírek a divadelních her. Některé své texty i zhudebnil.
Dílo (výběr)
Komorní skladby
- 1. smyčcový kvartet (1929)
- 2. smyčcový kvartet (1930)
- 3. smyčcový kvartet (1934)
- 4. smyčcový kvartet „Píseň o velké lásce“ (1929)
- 5. smyčcový kvartet (věnován Ostravsku, 1952)
Orchestrální skladby
- Cigánský tanec (1923)
- Předehra G-dur (1924)
- Písně lásky pro orchestr, celestu a bicí nástroje (1930)
- Taneční suita (1938)
- Vánoční symfonie (1938)
- Houslový koncert
Písně
- Tři zpěvy z Tyrolských elegií (Karel Havlíček Borovský, 1930)
- Cikánské písně (1930)
- Komedie ve třech polibcích (na slova Arthura Rimbauda, 1933)
- Šest let mučili nás
- Píseň o Lidicích
- Několik písní na slova Jana Nerudy aj.
Sbory
- Jarní písničky (1933)
- Dva sbory na slova Vítězslava Hálka (1933)
- Vzhůru již hlavu národe (Jan Neruda)
- Šťastnému děvčátku (Jiří Wolker, 1934)
- Moje píseň (1934)
Kantáty
- Smrt Kozinova (získala cenu pražského Hlaholu, 1923)
- Sirotek (1931)
- Pole (1948)
- Hrabyň (1952)
Chrámové skladby
- Stabat Mater (1929)
- Česká vánoční mše (1943)
Drobné instruktivní skladby pro potřebu výuky (např. klavírní Tanečky, Loutkám pro radost)
Odkazy
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Ferenc na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Ferenc
- Katalog regionálních osobností Žďár nad Sázavou
